Větrné elektrárny v referendu: ANO nemusí vždy znamenat ANO

V některých obcích může souhlasný postoj k větrným elektrárnám být vyjádřen odpovědí ANO, jinde NE. Lidé v 21 obcích budou o větrných elektrárnách rozhodovat v místních referendech, která se uskuteční společně s komunálními volbami. Rozdílná je přitom nejen situace v jednotlivých obcích, ale i samotné otázky, na které budou voliči odpovídat. Ne vždy je však jednoduché jim porozumět. Rozdíl ve formulaci pak není jen stylistický, ale skrze (ne)srozumitelnost může ovlivnit počet hlasujících a výsledek hlasování. Dlouhodobá data zároveň ukazují, že významnou roli hraje osobní zkušenost lidí s větrnými elektrárnami.

Stejný postoj, jiná odpověď

Referendové otázky se vždy od obce k obci výrazně liší. Pro voliče je důležité především to, že ANO nemusí vždy znamenat souhlas s větrnými elektrárnami.

Například v Bystré nad Jizerou zní otázka:

„Souhlasíte s tím, aby obec Bystrá nad Jizerou v rámci své samostatné působnosti nepodporovala umístění, výstavbu ani provoz větrných elektráren na katastrálním území obce Bystrá nad Jizerou a aby zastupitelstvo obce nerozhodlo o pořízení ani o vydání změny územního plánu, která by takové umístění, výstavbu nebo provoz umožnila?“

V tomto případě tedy člověk, který větrné elektrárny podporuje, hlasuje NE. „U takto formulované otázky je pro voliče podstatné, aby si nejdříve přečetli, co vlastně potvrzují. Jednoduché pravidlo ANO rovná se podpora projektu tady neplatí,“ říká Dana Horáková ze společnosti NOHO, která chce v Bystré větrníky stavět.

V Dětřichově na Svitavsku je otázka naopak formulována takto:

„Souhlasíte, aby Obec Dětřichov pokračovala dle platné Smlouvy o spolupráci v krocích vedoucích k získání povolení záměru větrných elektráren na území Obce za předpokladu, že projekt bude splňovat podmínky ochrany životního prostředí a veřejného zdraví a Obci bude náležet finanční podíl z provozu elektráren?“

Tady se tedy nehlasuje jednoduše o tom, zda větrné elektrárny ano, nebo ne, ale o pokračování konkrétního postupu za stanovených podmínek (a ANO znamená podporu projektu).

A například v Cítolibech na Lounsku je otázka podstatně jednodušší:

„Souhlasíte s výstavbou a provozováním větrných elektráren v katastrálním území obce Cítoliby?“

Rozdíl ve formulaci není jen stylistický, ale skrze (ne)srozumitelnost může ovlivnit počet hlasujících a výsledek hlasování. Na význam konkrétní formulace ukazují i výsledky předchozích referend. Analýza Bohumila Frantála z Ústavu geoniky AV ČR ukazuje, že u konkrétněji formulovaných otázek, které uváděly například počet elektráren nebo další informace o projektu, výsledky častěji vyznívaly ve prospěch větrných elektráren. U obecných otázek o možné výstavbě byl trend opačný.

Praktická doporučení pro voliče

• Přečtěte si otázku v klidu a s předstihem, ne až v hlasovací místnosti.
• Ujistěte se, co přesně pro vás znamená odpověď ANO a co odpověď NE.
• Neřiďte se zkratkovitými hesly. Rozhoduje znění otázky na hlasovacím lístku.
• Pokud si nejste jisti, zeptejte se přátel či sousedů

Zkušenost s větrnými elektrárnami se promítá do hlasování

Ještě výraznější rozdíl se podle analýzy 71 místních referend z let 2006 až 2025 ukazuje u zkušenosti lidí s větrnými elektrárnami. V obcích, kde už v době referenda větrné elektrárny v okolí stály, hlasovalo pro jejich další rozvoj v průměru 67 procent voličů. V obcích bez této zkušenosti to bylo pouze 20 procent. Analýza ukazuje statisticky významnou souvislost mezi výsledkem referenda a tím, zda lidé měli s větrnými elektrárnami bližší osobní zkušenost.

„Projevuje se efekt familiarizace a habituace. V obcích, kde už v okolí větrná elektrárna stojí, mají s nimi lidé bližší osobní zkušenost, nemají takový strach z negativních dopadů a vnímají spíše pozitivní přínosy,“ říká Bohumil Frantál z Ústavu geoniky AV ČR.

Podle Michala Janečka, předsedy České společnosti pro větrnou energii, je rozdíl mezi rozhodováním o konkrétním projektu a obecnou představou o tom, že někde v okolí mohou vzniknout větrné elektrárny. „Něco jiného je rozhodovat o konkrétním projektu, jeho umístění a počtu elektráren a něco jiného o obecné představě, že někde v okolí mohou vzniknout větrné elektrárny. Když lidé konkrétní projekt neznají, neměli možnost ho vidět a zažít jeho provoz, přirozeně si nemohou vytvořit vlastní zkušenost,“ říká Janeček.

Letošní referenda tak vedle samotného postoje k větrným elektrárnám ukazují také na význam konkrétní otázky a osobní zkušenosti lidí v obci. Výsledky jednotlivých místních referend proto není možné jednoduše chápat jako obecné vyjádření postoje obyvatel Česka k větrné energetice.