Rekordní výrobu elektřiny hlásí za leden a únor provozovatelé větrných elektráren
Rekordní množství elektřiny vyrobily české větrné elektrárny během letošního ledna a února. V lednu to bylo 87 639 megawatthodin (MWh), v únoru dokonce 106 050 MWh, ukazují předběžná data ze systému OTE. Pro srovnání: jde o množství elektřiny, které za měsíc spotřebuje více než milion osob. [1] 340 českých větrných elektráren bylo schopno po oba měsíce vyrábět dostatek elektřiny, jejíž objem odpovídá spotřebě domácností v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. [1] Dobré větrné podmínky nejen v České republice, ale i jinde v Evropě tak nyní pomáhají zvyšovat energetickou soběstačnost EU a zmírňovat současnou energetickou krizi.
Leden a únor obecně patří k největrnějším měsícům v roce. Větrné elektrárny po dobu šesti měsíců (od října do března) vyrábějí každý měsíc asi 10 % své roční výroby. Dva jarní měsíce (duben a květen) vyrábějí asi 8 %. Zbývající čtyři měsíce (od června do září) se výroba pohybuje mezi 5 a 6 %. Vyplývá to z analýzy měsíčních výrob větrných elektráren v Česku v letech 2009 až 2021, kterou sestavila Česká společnost pro větrnou energii. Výsledek je zobrazen v grafu níže.
Větrné elektrárny pokrývají zhruba 1 % spotřeby elektřiny v ČR. Jedenáctkrát méně, než v sousedním Rakousku, které má srovnatelné geografické podmínky a patnáctkrát méně, než činí průměr států evropské sedmadvacítky. [2]
Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), řekl:
„Maximální výroby dosahuje větrná elektrárna od poloviny podzimu do druhé třetiny jara, kdy je zároveň nejvyšší celková spotřeba elektřiny. I v nejhorších měsících je výroba stále na polovině hodnot nejlepších měsíců.” ČSVE sdružuje provozovatele větrných elektráren i výrobce a dodavatele technologií.
Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR. [3]
„Dva roky starý národní energeticko-klimatický plán přitom předpokládá do roku 2040 zdvojnásobení spotřeby zemního plynu ve výrobě elektřiny. Považuji za nezbytné a zároveň všestranně výhodné společně usilovat o urychlení instalací nových obnovitelných zdrojů energie. Jsou to zdroje domácí a přímo tak snižují závislost na dovozu energií včetně těch z Ruska, nepodléhají cenovým turbulencím a pomáhají chránit klima. V obnovitelných zdrojích musíme šlápnout na plyn,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie
„Průměrná cena elektřiny za poslední měsíce na vnitřním trhu v ČR je nad čtyřmi korunami za kilowatthodinu. Elektřina vyrobená z větru v lednu a únoru tak má hodnotu tři čtvrtě miliardy korun. Protože každý spotřebitel platí poplatek na obnovitelné zdroje jen ve výši padesát haléřů za kilowatthodinu (0,495 Kč/kWh činí příspěvek spotřebitelů na podporu OZE, pozn. redakce), velkou část ze stamilionové částky můžeme chápat jako úsporu pro lidi. Elektřina se totiž nemusela nakoupit za draho z jiných zdrojů. Čím více bude elektřiny z obnovitelných zdrojů, tím více se ušetří,“ řekla Iva Šťastná z firmy Portiva, která v Česku projekty větrných elektráren spolu s kolegy už více než 15 let připravuje. Portiva provozuje osm větrných elektráren na sedmi lokalitách.
Graf: Procento z roční výroby větrné elektrárny (průměr ČR 2009 až 2021)