Větrné elektrárny v krajině: Překážka pro turismus? Fakta mluví jasně

Shrnutí

Obava, že větrné elektrárny mohou odradit turisty, patří k častým argumentům odpůrců projektů. Výzkumy ze zahraničí i z Česka však ukazují, že rozhodování turistů o návštěvě lokality ovlivňuje především nabídka služeb, příroda, kulturní a historické zajímavosti, turistické trasy či kvalita ubytování a stravování. Negativních dopadů na cestovní ruch se častěji obávají obyvatelé a podnikatelé v obcích, kde je zvažována stavba větrných elektráren, než samotní turisté. Zahraniční i tuzemské studie ukázaly, že většina návštěvníků větrné elektrárny akceptuje, nevadí jim nebo je vnímají dokonce pozitivně (jako orientační bod či krajinou zajímavost), a že přítomnost větrníků nemá významný vliv na spokojenost s pobytem a rozhodování o budoucí návštěvě. Rovněž zkušenosti z turisticky atraktivních oblastí v Česku, kde již větrníky stojí (např. Boží Dar, Klínovec či Kryštofovy Hamry v Krušných Horách, obec Petrovice v blízkosti Tiských Stěn/CHKO Labské Pískovce, Ostružná v Jeseníkách, aj.) indikují, že přítomnost větrných elektráren v krajině nemá negativní dopad na návštěvnost daných destinací. Větrné parky mohou přinášet obcím i místním peníze, které lze využít mimo jiné i pro rozvoj infrastruktury a cestovního ruchu.

Potenciálně negativní dopad výstavby větrných elektráren (dále jen VtE) na cestovní ruch a rozvoj daného území patří dlouhodobě k častým argumentům odpůrců větrné energetiky a je rovněž používán v argumentaci při zamítání projektů místními úřady či politiky. Na tento problém se v posledních letech zaměřilo mnoho výzkumů v různých zemích Evropy, USA, Číně i jinde (viz rešeršní studie Liburd a kol., 2024). Výzkum vlivu VtE na míru turistického ruchu (vyjádřenou například počtem ubytovacích kapacit, počtem přenocování v dané lokalitě či pomocí ekonomických ukazatelů jako výdaje turistů či obrat v sektoru pohostinství) je spojen s problémem validity měření. Je velice obtížné měřit a analyzovat přímý dopad výstavby VtE na rozvoj cestovního ruchu představujícího komplexní sektor ovlivňovaný širokým spektrem vnějších i vnitřních faktorů (sociální situace v daném státě, růst cen a kupní síla obyvatelstva, rozšířená nabídka možností cestovat do zahraničí, nabídka turistických atrakcí, aktivit a kvalita služeb v regionech, sezónní výkyvy počasí, marketingová propagace regionů, módní trendy, atd.), přičemž tyto faktory se vyvíjí nezávisle na rozvoji větrné energetiky v konkrétních státech a regionech. Možným způsobem výzkumu se tak jeví pouze nepřímé měření vlivu VtE na rozvoj turismu formou dotazníkových šetření či rozhovorů s aktuálními či potenciálními turisty či návštěvníky, formou šetření se zástupci podnikatelských subjektů v oblasti cestovního ruchu a přidružených služeb, atd.

Většina zahraničních studií tak zkoumala, jak turisté a návštěvníci vnímají VtE v krajině a zda jejich přítomnost má (případně by měla) negativní vliv na rozhodování o výběru místa trávení dovolené, spokojenost s pobytem a budoucí návštěvy lokality. Ačkoliv se výsledky studií do určité míry liší v míře akceptace VtE z perspektivy turistů s ohledem na specifika daného regionu či konkrétního typu krajiny, kde byl prováděn výzkum, obecně lze konstatovat, že negativních dopadů na turistický ruch se obávají spíše místní obyvatelé a zástupci podnikatelských subjektů, ale na rozhodování a spokojenost turistů s pobytem v místě nemá přítomnost větrných elektráren signifikantní vliv. Turistů, kteří připouští, že by přítomnost větrných elektráren negativně ovlivnila jejich rozhodování navštívit daný region je výrazná menšina. I tyto názory je ovšem třeba vnímat jako hypotetické a reálná změna chování je diskutabilní. Více negativně jsou částí turistů vnímány tzv. offshore větrné parky, které se nachází v blízkosti pobřeží a turisticky atraktivních pláží (viz např. Machado a kol., 2023) nebo větrné elektrárny, které by měly být potenciálně vystavěné v zcela nedotčené přírodní krajině (např. studie z Islandu – Sæþórsdóttir a kol., 2018). Naopak studie z turisticky exponovaných regionů Jižní Evropy (Španělsko, Portugalsko, viz např. Silva a Delicado, 2017, López-Martínez, 2023) či rakouských a německých Alp (Jiricka-Pürrer a kol., 2019, Brudermann a kol., 2019) potvrdily vysokou míru akceptace VtE ze strany turistů. V Česku se nenachází zcela nedotčená krajinu v takovém rozsahu jako např. v severských státech (Island, Norsko), ale určité části území lze za nedotčenou krajinu považovat (např. Šumava, Krkonoše, aj..). Tato území jsou však legislativně chráněna (jako Národní parky, CHKO a pod.) a výstavba VtE v nich nepřipadá v úvahu. Uskutečněné či plánované projekty VtE se proto nacházejí maximálně na hranicích těchto přírodních oblastí, v lokalitách které jsou již většinou významně ovlivněné lidskou činností (dopravní infrastruktura, elektrické vedení, zemědělství, atd.).

Většina studií (např. Westerberg a kol., 2015, Bidwell, 2023) se také shoduje v závěru, že vnímání větrných elektráren není ovlivněno pouze vizuálním dopadem na krajinu, ale významně také tím, jak lidé vnímají pozitivní přínosy VtE ve vztahu ke klimatickým změnám a energetické udržitelnosti a nezávislosti. Stejně jako v případě místních obyvatel se projevuje také u turistů a návštěvníků efekt tzv. familiarizace, tedy že po uvedení elektráren do provozu v průběhu času významně roste pozitivní vnímání a naopak klesá podíl těch, kteří je vnímají negativně. 

Frantál a Kunc (2011) provedli srovnávací výzkum vnímání a postojů turistů a podnikatelů v cestovním ruchu k větrným elektrárnám v lokalitách v okolí vodní nádrže Slezská Harta (v té době byl plánován projekt výstavby VtE v katastru obce Leskovec nad Moravicí) a v okolí vodní nádrže Přísečnice v Krušných Horách (kde se nacházel v té době největší větrný park v Česku). Výzkum zjistil, že turisté vnímají VtE výrazně pozitivněji než jiné antropogenní objekty v krajině (průmyslové stavby, vysílače mobilních operátorů, stožáry vysokonapěťového vedení, atd.) a že pro velkou většinu turistů (více než 90 %) nemá přítomnost VtE v krajině vliv na výběr destinace a její příští návštěvy. Tato studie potvrzuje výsledky většiny zahraničních výzkumů, že negativního dopadu na turismus se obávají spíše místní obyvatelé a zástupci podnikatelů, ale na rozhodování a spokojenost turistů mají hlavní vliv příroda, zajímavá historie a kultura, nabídka turistických tras, cyklotras a obecně spektrum toho, co je možné v destinaci vidět a dělat, včetně kvality poskytovaných služeb. 

Další konkrétní příklady existujících větrných elektráren z turisticky atraktivních oblastí v různých regionech Česka (např. Boží Dar, Klínovec či Kryštofovy Hamry v Krušných Horách, obec Petrovice v blízkosti Tiských Stěn/CHKO Labské Pískovce, Ostružná v Jeseníkách, aj.) indikují, že přítomnost VtE v krajině neovlivňuje negativně návštěvnost daných destinací, většině turistů elektrárny nevadí nebo je vnímají spíše pozitivně (jako vizuální atrakci při svých letních či zimních volnočasových aktivitách) a že míru spokojenosti s pobytem a rozhodování o budoucích cestách ovlivňují významně jiné faktory, které zmiňujeme výše v textu.   

Větrné elektrárny mohou být ve vztahu k cestovnímu ruchu vnímány a mediálně prezentovány jak negativně (jako stavby, které by měly odstrašovat potenciální turisty od návštěvy dané lokality – což výzkumy obecně nepotvrzují) – tak pozitivně jako:

• doplněk okolní krajiny, přinášející jí nový rozměr a hodnotu: větrníky představují jednak symbol čisté energie a udržitelnosti, v mnoha lokalitách se pro obyvatele i turisty staly novými orientačními body v krajině;
• objekty rozšiřující možnosti aktivit cestovního ruchu: pro významnou část návštěvníků představují vizuální atrakce, které mohou být zakomponovány v rámci turistických tras či cyklotras a v kombinaci s informačními tabulemi, návštěvnickými centry či jinými atrakcemi pro turisty sloužit jako cílové destinace pro výlety – jak dosvědčují příklady ze zahraničí, např. Hunsrücker Windweg v Německu, Santalahti nature path u města Kotka v jižním Finsku, větrný park v pohoří Har Gilboa v severním Izraeli, větrná elektrárna se zabudovanou rozhlednou „Eye of the Wind“ na hoře Grouse u kanadského Vancouveru nebo tzv. Stetson Wind Snowmobile Ride park v Maine, USA.
• stavby přinášející obcím významný ekonomický příjem, který je možné využít mimo jiných investic (např. do místní infrastruktury) i na rozvoj cestovního ruchu a marketingovou propagaci lokality (informační tabule, cyklostezky, podpora kulturních či sportovních akcí, mediální propagace, apod.).

Literatura:

Bidwell, D. (2023). Tourists are people too: Nonresidents’ values, beliefs, and acceptance of a nearshore wind farm. Energy Policy, 173, 113365.

Brudermann, T., Zaman, R., & Posch, A. (2019). Not in my hiking trail? Acceptance of wind farms in the Austrian Alps. Clean technologies and environmental policy, 21(8), 1603-1616.

Dreiseitl, H. a kol. (2023) Bridging the Gap: Vize města Bruntálu 2070. (online). Dostupné z: https://mubruntal.cz/studie-bridging-the-gap-vstupuje-do-dalsi-faze/d-983806

Frantál, B., & Kunc, J. (2011). Wind turbines in tourism landscapes: Czech experience. Annals of Tourism Research, 38(2), 499-519.

Frantál, B. (2015). Have local government and public expectations of wind energy project benefits been met? Implications for repowering schemes. Journal of Environmental Policy & Planning, 17(2), 217-236.

Jiricka-Pürrer, A., Schmied, J., & Pröbstl-Haider, U. (2019). Preferences for renewable energy sources among tourists in the European Alps. In Winter tourism: trends and challenges (pp. 400-424). Wallingford UK: CABI.

Liburd, J., Dragin-Jensen, C., & Hjalager, A.-M. (2024). Tourism and turbines: an exploratory literature review of the relations between tourism and wind turbines. University of Southern Denmark. TIC TALKS.

López-Martínez, F. (2023). Are wind turbines integrated into landscape? an analysis of its social perception in a spanish mediterranean area. Landscape Ecology, 38(12), 3499-3515.

Machado, J. T. M., & de Andrés, M. (2023). Implications of offshore wind energy developments in coastal and maritime tourism and recreation areas: An analytical overview. Environmental impact assessment review, 99, 106999.

Sæþórsdóttir, A. D., Ólafsdóttir, R., & Smith, D. (2018). Turbulent times: tourists’ attitudes towards wind turbines in the Southern Highlands in Iceland. International Journal of Sustainable Energy, 37(9), 886-901.

Silva, L., & Delicado, A. (2017). Wind farms and rural tourism: A Portuguese case study of residents’ and visitors’ perceptions and attitudes. Moravian Geographical Reports, 25(4), 248-256.

Westerberg, V., Jacobsen, J. B., & Lifran, R. (2015). Offshore wind farms in Southern Europe–Determining tourist preference and social acceptance. Energy Research & Social Science, 10, 165-179.

1 Podle studie Frantál a Kunc (2011) by dvě třetiny turistů měly zájem navštívit větrný park, pokud by se zde nacházelo informační centrum či expozice.