Nejvíc elektřiny z větru se loni vyrobilo v Karlovarském kraji, ukazuje nový krajský žebříček

Větrné elektrárny loni vyrobily 700 milionů kilowatthodin elektřiny, ukazuje zpráva Energetického regulačního úřadu. V přepočtu na rozlohu kraje je nejvíc větrných elektráren v Karlovarském kraji, následovaným Ústeckým a Libereckým. Tuzemské větrníky však stále pokrývají pouze 1 % spotřebované elektřiny, upozorňují Česká společnost pro větrnou energii a Komora obnovitelných zdrojů energie. Důvodem je podle oborových asociací nízké povědomí veřejnosti o tom, jak větrné elektrárny fungují a příliš dlouhé a složité povolování jejich stavby. Brzy by se to však mohlo změnit. O tom, jak větrníky fungují, se mohou lidé na vlastní oči přesvědčit už tuto sobotu. A návrh zákona, který má dokončit zjednodušení povolování jejich výstavby, právě ve spolupráci dokončují Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo pro místní rozvoj. 

Sobota 15. června: u příležitosti světového Dne větru se větrné elektrárny a větrné mlýny otevřou pro veřejnost

„V sousedním Polsku, které má pověst uhelné energetiky, mají podíl větrné elektřiny v síti třináct krát vyšší, než u nás. Aby si veřejnost mohla udělat obrázek, jak větrné elektrárny fungují, otevřou se jejich dveře tuto sobotu pro veřejnost,” uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.

Vedle větrných elektráren otevřou své dveře i větrné mlýny. Celkem na 21 lokalitách po celém Česku bude připraven doprovodný program pro celé rodiny. „V některých lokalitách budou hasiči nacvičovat evakuaci osob z elektrárny, jinde budou skákací hrady, malování na obličej, virtuální realita nebo soutěže pro děti, dodává Janeček. Podrobnosti zájemci najdou na webu DenVětru.cz. 

Zjednodušené povolování jen na menší části území ČR?

Získání všech povolení pro stavbu větrné elektrárny dosud trvá běžně deset a více let, což řadí Česko na jedno z nejhorších míst v Evropě. Změnit to má nový Zákon o zrychlení využívání obnovitelných zdrojů, jehož návrh dokončuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo pro místní rozvoj. Nový předpis má doplnit již provedené, rozsáhlé legislativní změny a dokončit tak zrychlení povolovacího procesu právě pro obnovitelné zdroje. 

Zbrusu nový zákon se však v předloženém návrhu zaměřuje převážně na vymezení tzv. akceleračních oblastí a zjednodušení pravidel pouze v nich. Podle Komory OZE je sice dobře, že takový zákon vzniká, za velkou promarněnou příležitost ale považuje, že se zákon nezabývá zjednodušením postupů i mimo tyto specifické oblasti. I v nich je totiž potřeba doplnit stávající legislativu a zajistit zjednodušení a zrychlení přípravy obnovitelných zdrojů. Týká se to i repoweringu (nahrazování starších větrníků moderními). 

„Celý proces uvnitř i mimo akcelerační zóny je provázaný a pamatuje na to také evropská legislativa,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE. Současný neúplný návrh tak může výrazně zbrzdit přechod na domácí, čisté zdroje energie, uvedly ve svém vyjádření obě asociace.

„Zjednodušit povolování pro větrné elektrárny jen v akceleračních oblastech by byla velká škoda. Potřebujeme kompletní a jasná pravidla pro jednoduché a rychlé povolování větrníků v celé ČR. Jde o zefektivnění procesu pro stát i stavebníky, nikoliv zúžení. Nevidíme důvod, proč by na zbytku území měla příprava větrných elektráren trvat dál deset a více let namísto maximálně dvou?” dodal Chalupa, předseda Komory OZE.

Kraj	Elektřina vyrobená ve VtE (kWh)	Instalovaný výkon (MW)	Rozloha (km2)	MW/km2	Pořadí
Karlovarský kraj	148 297 224	67,6	3 310	0,0204	1
Ústecký kraj	175 314 304	86,8	5 339	0,0163	2
Liberecký kraj	110 766 430	48,6	3 163	0,0154	3
Olomoucký kraj	96 249 696	45,9	5 272	0,0087	4
Moravskoslezský kraj	77 979 993	28,4	5 431	0,0052	5
Pardubický kraj	16 359 591	23,0	4 519	0,0051	6
Královohradecký kraj	20 588 368	10,2	4 759	0,0021	7
Kraj Vysočina	23 469 312	11,9	6 796	0,0018	8
Jihomoravský kraj	13 811 124	8,3	7 188	0,0012	9
Plzeňský kraj	10 612 703	5,3	7 649	0,0007	10
Středočeský kraj	7 475 569	6,0	11 929	0,0005	11
Zlínský kraj	260 638	0,2	3 963	0,0001	12
Jihočeský kraj	0	0,0	10 058	0,0000	13/14
Hlavní město Praha	0	0,0	496	0,0000	13/14
	701 184 952	342,2	79 871	0,0043