Jak je to s měřením hluku u větrných elektráren?

V České republice (Evropě) existuje platná metodika pro měření hluku z větrných elektráren, která je součástí širšího systému posuzování komunálního hluku. Přesto se čas od času objevují tvrzení, že taková metodika chybí. Skutečnost je však jiná.

Ing. Aleš Jiráska ze Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě, Národní referenční laboratoře pro komunální hluk, k tomu uvádí:

„Hluk z VtE samozřejmě měříme, a to podle normy ČSN EN 61400-11. Je to technická norma na stanovení hladiny akustického výkonu VtE, ale metody v ní popsané se hodí i pro stanovení hladiny akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru staveb, což je důležité pro hodnocení hluku Krajskou hygienickou stanicí.

Tato norma vychází z dánské metodiky, kterou jsme pomáhali přeložit do ČSN v roce 1999. Podle původní dánské metodiky měříme VtE od roku 1995.

Překvapuje mě, že po 30 letech používání má někdo názor, že v ČR neexistuje metodika měření hluku z VtE.

Pro měření komunálního hluku se používá metodický návod pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí. V tomto návodu je na třech místech zmíněno měření větrných elektráren. Originální návod je z roku 1977.“

Zmíněná norma ČSN EN 61400-11 (v aktuální verzi ed. 3) je klíčovým dokumentem, který stanovuje podrobný postup pro měření a vyhodnocení hlukových emisí větrných elektráren. Její cílem je poskytnout jednotný rámec, který umožní srovnání hlučnosti různých typů větrných turbín.

Tato norma zahrnuje:

• výběr vhodných měřicích míst (v dostatečné vzdálenosti od elektrárny, aby byla zachycena relevantní data bez zkreslení),
• metodiku sběru akustických, meteorologických a provozních dat,
• analýzu výsledků a jejich zaznamenání do protokolu,
• definici parametrů akustických emisí – jako základ pro hodnocení jejich vlivu na okolí.

Postupy uvedené v normě umožňují přesné a srovnatelné měření jak u velkých, tak i u malých větrných elektráren (pro které je zvláštní metodika uvedena v příloze F). Na rozdíl od obecných hlukových studií bere norma v úvahu specifické vlastnosti hluku větrných turbín, včetně jeho závislosti na síle rychlosti a směru větru.