„Obří turbíny zničí krajinu“: Jsou moderní větrné elektrárny zbytečně vysoké?
Analyzovaný výrok
Větrné elektrárny plánované u nás budou měřit přes 200 metrů! Takové monstrózní stavby sem vůbec nepatří – jde o bezohledné prosazování obřích turbín, které naruší ráz krajiny. Technologie se přece dají dělat i menší!
Jak je to doopravdy (shrnutí)
✔ Moderní větrné elektrárny obvykle dosahují výšky 200–270 metrů, v Evropě i v Česku – jde o standard odpovídající současným technologiím.
✔ Vyšší výška umožňuje efektivnější výrobu energie, protože ve vyšších hladinách jsou vyšší rychlosti větru a vítr je stabilnější. Tyto výhody se uplatňují zejména ve vnitrozemí nebo v méně větrných či lesnatých oblastech.
✔ Nižší turbíny jsou technicky a ekonomicky méně výhodné a vyrobená elektřina z nich je dražší. I díky tomu se postupně přestávají vyrábět a jejich realizace často již ani není možná.
✔ Každý projekt prochází důkladným posouzením vlivů (EIA) – včetně dopadu na krajinu, hluk i bezpečnost.
Jak je to doopravdy (podrobněji)
Jak vypadá dnešní standard?
Nyní dostupné technologie pro pozemní větrné elektrárny dosahují obvykle výšky věže mezi 120 a 180 metry, rotorů o průměru 140 až 180 metrů a výkonu 4 až 7 megawattů (MW). Výsledná celková výška těchto zařízení se tak pohybuje mezi 200 a 270 metry. (Pro zajímavost, větrné elektrárny umístěné na moři jsou zpravidla ještě větší, především co do velikosti rotoru a výkonu).
Výšky zvolené s ohledem na krajinu
Údaj o celkové výšce 200 až 270 metrů může na první pohled překvapit, protože elektrárny stavěné v Česku ještě nedávno dosahovaly výšek kolem 150 až 200 metrů. Lidé mohou mít dojem, že výška větrných elektráren vzrostla příliš rychle. Důvodem je, že se v Česku téměř deset let nové elektrárny nestavěly, a tak jsme přeskočili celou jednu generační fázi vývoje. Navíc kvůli tomu, že povolování trvalo 10 i více let, se nyní realizují projekty připravované už před 10–15 lety – a tedy s tehdejšími, dnes již zastaralými parametry. Tento časový skluz může působit jako skokové navýšení výšky elektráren.
Zkušenosti z praxe ukazují, že rozdíl 30 až 50 metrů ve výšce turbín je ze země zpravidla vizuálně nerozeznatelný – tím spíš, pokud se nejedná o přímé srovnání zařízení různých výšek stojících vedle sebe. Větší rozměr elektráren přitom znamená jejich nižší počet při zachování výroby energie.
Proč vůbec takové výšky?
Výška větrných elektráren není výsledkem náhody nebo snahy o maximalismus. Je výsledkem vývoje technologií a ekonomiky projektů. Díky technickému pokroku se postupně daří dosahovat většího rozměru větrných elektráren a optimalizovat jejich produkci tak, že tyto elektrárny dokáží vyrobit energii s nižšími náklady než jejich předchůdci či menší současníci. To je dáno jednak úsporami z rozsahu (proto větší velikost rotoru a odpovídající nárůst výkonu) a jednak větší výškou nad zemí, neboť ve větších výškách jsou vyšší a stabilnější rychlosti větru. Druhý jmenovaný faktor je důležitý zejména ve vnitrozemí nebo méně větrných či lesnatých oblastech, kde je přínos větší výšky nad zemí skutečně zásadní.
Současně dochází k tomu, že o menší varianty větrných elektráren postupně klesá s ohledem na jejich ekonomickou nevýhodnost zájem. To vede výrobce větrných elektráren k postupnému omezování produkce menších strojů a nakonec k ukončení výroby. V důsledku toho jsou menší verze větrných elektráren stále méně výhodné a jejich realizace časem přestává být možná – ať už kvůli nerentabilnosti nebo nedostupnosti.
Větší výška elektrárny ve smyslu výšky jejího stožáru má ještě jeden přínos. Většina létajících živočichů (ptáci, netopýři, hmyz) se pohybují nevysoko nad zemským povrchem a vegetací. Pokud se rotor elektrárny pohybuje dostatečně vysoko nad zemí, tak pro řadu těchto živočichů znamená menší ohrožení. Vysoké větrné elektrárny jsou tak obvykle environmentálně šetrnější než jejich nižší varianty.
Příklady z Česka
Nejvyšší větrná elektrárna u nás stojí ve Vrbici na Karlovarsku – věž měří 138 metrů, rotor má průměr 103 metrů. Podobně vysoká je turbína v Žipotíně u Pardubic. V Česku dnes funguje přes 200 větrných elektráren ve více než 100 obcích. Podívejte se, kde všude stojí.
Obrázek ukazuje vývoj větrných elektráren od předního světového výrobce Vestas (na obrázku nejsou vyznačeny všechny výrobní modely).
Zdroj: Möllerström E, Gipe P, Ottermo F. Wind power development: A historical review. Wind Engineering. 2024;49(2):499-512. doi:10.1177/0309524X241260061
Obvyklé omyly či nesprávný kontext
1
Záměna „maximální výšky“ za „reálnou výšku všech turbín“ – plánovaná výška je horní technický limit, nikoli automatická realita každé turbíny.
2
Nadměrné zdůrazňování výšky bez kontextu – výška přes 200 m může působit hrozivě, ale jde o standard v celé Evropě.
3
Opomenutí vývoje technologií – menší turbíny mají výrazně nižší výkon a dnes se už téměř nevyrábějí.
4
Tvrzení, že výšku lze snížit bez následků – nižší výška znamená zásadní pokles výroby elektřiny a zhoršení ekonomiky projektu tak, že by nemusel být vůbec proveditelný.
5
Srovnávání s desetiletými nebo zastaralými technologiemi – dnešní turbíny jsou výrazně výkonnější a efektivnější než dříve.