Dezinformace o větrné energetice v Evropě mají přímé ekonomické dopady a stále výrazněji pronikají i do české debaty. Nejde přitom jen o vyhrocenou komunikaci na sociálních sítích, ale o faktor, který prodražuje elektřinu a brzdí snahy států posilovat energetickou bezpečnost a nezávislost.

Tyto dezinformace jsou systematicky šířeny organizovaným odporem proti větrné energetice, jehož nejefektivnějšími nositeli jsou političtí aktéři, zejména z ultrapravicové a protestní části spektra. Ti přenášejí opakující se narativy do veřejných debat i lokálních projednání, kde přímo ovlivňují postoje obcí.

Vyplývá to ze zprávy Wind Energy Dis- and Misinformation organizace WindEurope, která analyzuje 43 tisíc příspěvků publikovaných na šesti hlavních platformách v období mezi květnem 2024 a únorem 2026. Tyto příspěvky vyvolaly přibližně 6,3 milionu interakcí a desítky milionů shlédnutí, uvádí analýza.

Zpoždění projektů prodražuje energii i závislost na fosilních palivech

Zpráva dokládá, že dezinformace a nepravdy přispívají ke zpožďování nebo rušení větrných projektů v hodnotě miliard eur. V praxi to znamená, že se oddaluje rozvoj jednoho z nejlevnějších zdrojů elektřiny, a tím rostou náklady pro domácnosti i firmy. Zároveň se tím prohlubuje závislost Evropy na dovozu fosilních paliv, která Evropu ročně stojí 500 miliard eur.

„Z analýzy vyplývá, že vnímání větrné energetiky nejúčinnějí ovlivňují politici. A to jak v negativním, tak v pozitivním slova smyslu. Problémem v Česku je, že s velkou převahou jsou slyšet pouze politici zapojení do šíření dezinformací a nepravd, zatímco racionální pohled prakticky chybí,“ říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

„Zatímco v Evropě pokrývá větrná energie 20 % spotřeby elektřiny, v Česku jde zatím zhruba o 1 %. Obavy části veřejnosti z této technologie jsou proto do určité míry pochopitelné – stát je totiž dlouhodobě nedokázal systematicky vysvětlovat ani obhajovat. Vzniklý prostor pak zaplnily zkreslující interpretace a dezinformace. O to důležitější je dnes vrátit debatu k ověřitelným datům a srozumitelnému vysvětlování, dodává Chalupa.

Politici a organizovaný protivětrný odpor

Zpráva ukazuje, že organizované protivětrné skupiny stojí za 78 % obsahu na sociálních sítích a aktivisté za 13 %. Političky a politici, kteří vytváření jen 2 % příspěvků, však generují přibližně 16 % veškeré pozornosti veřejnosti. To ukazuje, že politici mají největší schopnost ovlivnit názor veřejnosti na větrnou energetiku. Podrobněji viz graf 2 z analýzy:

Česko: silná odezva a vliv na regionální rozhodování

Česká republika sice nepatří mezi největší producenty tohoto obsahu, ale jeho dopad je zde v porovnání s ostatními státy velmi výrazný. V ČR bylo analyzováno 551 příspěvků. Ty vedly k téměř 137 tisícům interakcí, což – v porovnání s jinými státy – ukazuje na silnou rezonanci v online prostoru. V praxi se to promítá především do regionů, kde se rozhoduje o konkrétních projektech.

„V Česku se postupně profiluje několik osob, které aktivně vyhledávají a objíždějí jednotlivé debaty v regionech. Místní obyvatelé jsou pak často konfrontováni s jednostrannou interpretací dat, která nevycházejí z moderních standardů oboru. Taková interpretace pak paušálně poškozuje reputaci větrné energetiky i práci investorů. Oddělení projektů, které jsou bezpečné a pro obec přínosné od nekvalitních záměrů, je přitom cílem povolovacích procesů,“ říká Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii. 

Obsah příspěvků se na sítích z velké části opakuje. Více než 68 % jich obsahuje dezinformace nebo zavádějící tvrzení a zhruba 75 % z nich se soustředí na čtyři hlavní okruhy: údajné ekonomické nevýhody, technologickou nespolehlivost, negativní dopady na zdraví a životní prostředí a tvrzení o „skrytých zájmech“ investorů.

Organizovaný odpor má několik forem. Vedle aktivit na sociálních sítích jde o koordinované vystupování na veřejných debatách, cílené zapojování do lokálních projednání nebo využívání právních kroků k prodlužování projektů. Tyto koordinované postupy se opakují napříč Evropou a přenášejí se i do českého prostředí.

The post Dezinformace a nepravdy o větru zdražují elektřinu a brzdí rozvoj energetické bezpečnosti a nezávislosti appeared first on ČSVE.

Co se v akceleračních zónách mění?

Akcelerační zóny jsou území, která stát, kraj nebo obec předem vyhodnotí jako vhodná pro větrné elektrárny. Hlavní rozdíl oproti současnosti spočívá v tom, že část hodnocení se přesouvá dopředu. Díky tomu, že je vliv staveb v daném území částečně prověřen už při vzniku zóny, by následné další prověřování a vydání všech povolení mělo proběhnout do 1 roku.

Podle Štěpána Chalupy je pro úspěch nové legislativy zásadní, aby proces nebyl jen rychlý, ale také transparentní a srozumitelný pro všechny zúčastněné strany. „Od začátku považujeme za klíčové, aby byl při povolování každý projekt řádně a kompletně posouzen, ale aby se stejné věci neposuzovaly vícekrát. Klíčový není počet ani rozloha akceleračních zón. Klíčové je to, abychom dodrželi výše zmíněné pravidlo efektivního posuzování v zónách i mimo ně. Právě to rozhodne, jestli povolování větrných elektráren bude řádné a zároveň rychlé, to Česko potřebuje. Zároveň budeme pečlivě sledovat, podle jakých kritérií byla jednotlivá území vybrána a jiná nikoliv. Férový, transparentní a srozumitelný přístup je důležitý pro důvěru obcí, investorů i veřejnosti,“ uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

Pro obce přináší nová pravidla jasné záruky a výhody. Vymezení zón probíhá ve spolupráci se samosprávami a zákon obcím garantuje poplatek 50 Kč/MWh vyrobené energie přímo od investora, a to bez ohledu na to, zda se nacházejí v akcelerační zóně. Existence zóny navíc neodstraňuje povinnost dodržet územní plány a zákony – úřady mohou projekt stále omezit či zastavit, pokud narazí na konkrétní problém. Tento přístup postavený na shodě státu a stavebníků je pro dlouhodobé fungování větrných parků nezbytný, neboť zajišťuje energetickou bezpečnost a stabilní ceny energie.  

The post Akcelerační zóny nemění pravidla ochrany přírody ani zapojení veřejnosti appeared first on ČSVE.

Součástí každého povolovacího procesu větrných elektráren je zpracování hlukové studie pro konkrétní rozmístění elektráren v území. Ta musí prokázat splnění hygienických limitů, jinak stavba nemůže být povolena. Splnění limitů musí být následně vždy po uvedení do provozu ověřeno měřením. Měření nařizuje orgán ochrany veřejného zdraví, podmínky jsou popsány v normě pro měření hluku větrných elektráren (ČSN EN 61400-11) včetně požadavků na rychlost a směr větru. Jde o striktní a přísná kritéria, na jejichž splnění je nezbytný mj. čas pro sběr dostatečného objemu dat. 

V případě tří větrných elektráren typu Vestas V110 uvedených v roce 2025 do zkušebního provozu v obci Maletín je dle informací stavebního úřadu uplatňován výše popsaný, standardní postup. Elektrárny jsou uvedeny do zkušebního provozu, proběhne měření v předepsaných podmínkách, výsledky se vyhodnotí a teprve při splnění všech požadavků může následovat kolaudace a přechod do trvalého provozu. Kontrolní měření hluku bude provedeno autorizovanou osobou a měření zajistí provozovatel projektu, společnost VTE Maletín s.r.o. Nejde tedy o situaci, kdy by kontrolní mechanismy státu selhávaly – měření je od počátku plánovanou a povinnou součástí procesu.

Současně nás provozovatel informoval, že ve spolupráci s výrobcem turbín v rámci zkušebního provozu dále optimalizuje provozní režimy s ohledem na akustické emise. Konečné nastavení provozu bude případně upraveno podle výsledků kontrolního měření tak, aby provozem nebyly přesahovány státem stanovené limity. Takovýto postup považujeme za relevantní.

Podmínky a průběh kontrolního měření

Z komunikace s investorem je dále patrné, že měření i jeho vyhodnocení proběhne v nejbližších týdnech standardním, přesně stanoveným postupem podle platné legislativy. Pro úplnost dodáváme, že aby měření přineslo relevantní a průkazné výsledky, je nezbytné provádět je za přesně definovaných podmínek. Klíčové jsou zejména vhodné větrné charakteristiky a odpovídající místní podmínky – tedy odpovídající povětrnostní podmínky v co nejširším spektru rychlostí a směru větru k zástavbě v odbobí bez mrazu, sněhové pokrývky, a dále mimo jiné i bez olistění vegetace. Tyto vlivy je sice možné při vyhodnocení modelovat a dopočítávat, nicméně pro přesné posouzení jsou přímá měření v odpovídajících podmínkách nejvhodnější.

Výsledek měření nemůžeme nikdy nepředjímat. Za podstatné považujeme, aby celý proces proběhl podle právních předpisů, transparentně, odborně a srozumitelně a aby další kroky vycházely z prokazatelných dat a případná opatření se realizovala tak, aby byly imisní hygienické limity splněny.

The post Stanovisko ke stížnostem obyvatel obce Maletín na překračování hlukových limitů appeared first on ČSVE.

Certifikace GWO je mezinárodním standardem, který je v zahraničí vyžadován pro jakýkoliv vstup na větrné elektrárny. Doposud museli technici z České republiky pro získání těchto osvědčení cestovat do zahraničních školicích center.

Díky úspěšnému auditu v Polygonu je nyní možné absolvovat tyto kurzy v českém jazyce. Pro obor větrné energetiky v ČR jde o praktický posun, který zjednodušuje přípravu personálu a snižuje náklady spojené s vysíláním pracovníků na školení do ciziny.

Obsah certifikovaného výcviku

Program GWO – Basic Safety Training (BST) je zaměřen na specifická rizika spojená s provozem větrných turbín. Školení zahrnuje tyto moduly:

• Práce ve výškách a záchrana 
• První pomoc
• Požární ochrana
• Manuální manipulace s břemeny

Podrobné informace o průběhu certifikace, fotodokumentaci z výcviku a možnost přihlášení naleznete přímo na webových stránkách Singing Rock – Odkaz: Detailní informace o GWO školení v ČR.

Více podrobností o této certifikaci se budte moci dozvědět na nadcházející jarním semináři ČSVE v Hranicích na Moravě. Program obohatí právě přednáška zástupců společnosti Singing Rock, kteří detailně představí své polygony, celkovou činnost a především průběh a přínosy nové certifikace GWO.

The post První certifikované centrum pro standard GWO v Česku appeared first on ČSVE.

Naprostou většinu nových instalací tvořily pevninské elektrárny. Nejvíce nového výkonu připojilo Německo. Nové projekty vznikají i v zemích, které čelí mimořádným podmínkám – Ukrajina loni instalovala 325 megawattů (MW) větrných zdrojů.

„Zatímco v Česku loni za celý rok přibylo pět větrných elektráren, Polsko instaluje srovnatelný výkon přibližně během jednoho týdne. Nové projekty zároveň vznikají i na Ukrajině navzdory pokračující válce. Země tak posiluje svou energetickou odolnost. Ukazuje se tak, že hlavním limitem rozvoje v Česku nejsou technologie,“ řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Podle dat oborových svazů je v Česku v provozu přes 200 elektráren s výkonem 372 MW, jejich podíl na výrobě elektřiny se pohybuje kolem jednoho procenta.

Moderní turbíny jsou vyšší a výkonnější

Vývoj větrných elektráren v Česku dobře ilustruje i jeden z loni připojených projektů – elektrárna ve Vrbici na Karlovarsku. Nejstarší tuzemská turbína na Hostýně z roku 1993 měla stožár vysoký zhruba 31 metrů, listy dlouhé 13 metrů a výkon 225 kilowattů. Naopak elektrárna ve Vrbici – dnes nejvyšší větrná turbína v Česku – má stožár o výšce 138 metrů a lopatky dlouhé 52 metrů, takže v nejvyšším bodě dosahuje zhruba 190 metrů. Její instalovaný výkon činí 2,35 megawattu a ročně vyrobí elektřinu pro asi dva tisíce domácností. Příprava projektu začala už v roce 2014 a stavební povolení získal až po devíti letech, proto odpovídá tehdejším nejmodernějším parametrům. Současné pevninské turbíny instalované v Evropě mají běžně dvou- až trojnásobný výkon a dosahují celkové výšky přibližně 200 až 270 metrů. 

„Na Vrbici je dobře vidět, jak rychle se technologie posouvá. Elektrárna, která se připravovala téměř deset let, dnes odpovídá parametrům své doby, zatímco v Evropě sa už stavějí výkonnější stroje. Když se projekty povolují včas, znamená to více čisté a levnější elektřiny – a to je dobrá zpráva pro krajinu i pro lidi,“ uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.

Vývoj podle Janečka připomíná proměnu mobilních telefonů: zařízení, která byla standardem před patnácti lety, dnes technologicky nedávají smysl. V Česku se však kvůli dlouhému povolování nové větrné elektrárny téměř deset let nestavěly, a veřejnost tak neviděla postupnou generační obměnu – rozdíl se proto může zdát skokový.„Vyšší větrné elektrárny nejsou samoúčelné. Ve větších výškách je stabilnější vítr, turbíny mají vyšší výkon a vyrábějí levnější elektřinu. Jde o přirozený technologický vývoj, který dnes vidíme po celé Evropě,“ doplnil Chalupa.

The post Evropa loni postavila 19 GW větrných elektráren, vítr kryje 20 % spotřeby elektřiny na kontinentu appeared first on ČSVE.

„Větrná elektrárna je technologicky složité zařízení vysoké desítky metrů. Kontrola po havárii se netýká jen jednoho dílu, ale celého systému – od lopatek přes nosnou konstrukci až po strojní a bezpečnostní části. Tyto prohlídky vyžadují specializované vybavení, zkušené odborníky a nelze je provádět ve spěchu,“ říká Michal Janeček.

V případě elektrárny v majetku obce Karle je výrobce elektrárny DeWind, který již na trhu nějakou dobu nepůsobí a servisních firem je méně. Dostupnost náhradních dílů je omezená a technická řešení je nutné hledat individuálně, často za účasti specialistů ze zahraničí.

Pokud se v průběhu posuzování objeví pochybnosti o dosavadním servisním zajištění, je z odborného hlediska namístě vyhledat nezávislé posouzení a alternativní servisní kapacity. Jde o standardní, ale organizačně náročný postup, který odpovídá odpovědnému přístupu k provozu technické infrastruktury.

The post Stanovisko k řešení havárie starší větrné elektrárny appeared first on ČSVE.

Přinášíme vám společné vyjádření Štěpána Chalupy, předsedy Komory obnovitelných zdrojů energie, a Michala Janečka, předsedy České společnosti pro větrnou energii. V rozhovoru vysvětlují, že ačkoliv akcelerační zóny nejsou jediným možným řešením, klíčovým problémem zůstává extrémně zdlouhavé povolování staveb. Podle nich není v sázce jen název administrativního nástroje, ale především energetická bezpečnost, ceny elektřiny pro domácnosti a schopnost Česka čerpat evropské prostředky na modernizaci ekonomiky.

Vyjádření k výroku pověřeného zmocněnce Filipa Turka k odmítnutí akceleračních zón

Štěpán Chalupa: Výrok pana zmocněnce vnímáme jako určité zjednodušení složité debaty. Akcelerační zóny nejsou cíl samy o sobě, ale jeden z nástrojů, jak zkrátit extrémně dlouhé povolovací procesy, které blokují práci podnikatelů. Pro sektor je ale důležitější, aby se povolování zrychlilo plošně, nejen v několika vybraných lokalitách. Pokud stát dokáže zajistit, že povolení mimo akcelerační zóny nebude trvat deset let, ale maximálně dva, pak akcelerační zóny nejsou existenční otázkou. A to pro stát i stavebníka, oba ušetří a všichni získají levnější energii.

Michal Janeček: Z pohledu větrné energetiky jsou akcelerační zóny důležité hlavně proto, že zjednodušují práci úřadům i podnikatelům. V povolování větrníků teprve uvidíme, jak v praxi zafungují již přijaté legislativní změny a nový stavební zákon. Právě tam se rozhodne, zda se povolování skutečně zrychlí i plošně, což je pro rozvoj větru klíčové.

Zkusíte nějak zasáhnout a změnit jeho postoj?

Štěpán Chalupa: Naším cílem není politický konflikt, ale funkční řešení. Budeme s panem zmocněncem i dalšími zástupci státu nadále diskutovat o přínosech obnovitelných zdrojů. Větší bezpečnost, energetická nezávislost a odolnost i pomoc k úsporám za účty za energie občanů i firem je – jak vnímáme – společný zájem. Pokud se shodneme na tom, že mimo akcelerační zóny má být povolení do dvou let, tedy rychle zjistíme jestli se daný projekt může či nemůže realizovat, považujeme to za klíčový výsledek.

Jaká rizika s sebou nese případné nezavedení akceleračních zón?

Štěpán Chalupa: Největší riziko není samotná absence akceleračních zón, ale návrat k roztříštěnému a nepředvídatelnému povolování. Pokud stát nedokáže garantovat rychlé vyřízení povolení, zůstane Česko mezi státy s bující byrokracií a stagnující ekonomikou. To má přímý dopad na ceny elektřiny, energetickou bezpečnost i schopnost vlády dostát závazkům svým voličům. Jako vedlejší efekt je případné neproplacení evropských peněz, které stát navázal na akcelerační zóny.

Michal Janeček: Zpoždění výstavby větrných elektráren není jen problémem investorů. Vítr patří k nejlevnějším novým zdrojům elektřiny a každé oddálení výstavby znamená, že domácnosti i firmy zbytečně platí víc za elektřinu z dražších zdrojů. Pokud se projekty nebudou realizovat včas, jde to přímo proti zájmu spotřebitelů i konkurenceschopnosti ekonomiky.

Jak obecně vnímáte podporu nové vlády pro obor větrné energetiky?

Štěpán Chalupa: Zatím je příliš brzy na definitivní soudy. Vnímáme zásadní směr vlády, která mluví o levné energii a bezpečnosti. Domnívám se, a napovídá tomu i situace v jiných zemích, že bez obnovitelných zdroj to nejde. Ukazuje se, že obnovitelné zdroje snižují účty domácností a stabilizují energetiku. Domnívám se, že vláda díky své racionalitě tento princip také vnímá. Prostor na změny samozřejmě vidíme i my.

Michal Janeček: V sektoru vidíme, jak se rozběhla příprava projektů a soudíme, že návrh nového stavebního zákona může věcem reálně pomoci, napříč energetikou i dalšími sektory. To jsou pozitivní signály. Zároveň ale platí, že větrná energetika potřebuje dlouhodobě stabilní politickou podporu, aby se příprava projektů skutečně proměnila ve výstavbu a nevrátili jsme se k dalším letům čekání.

The post Vyjádření k výroku vládního zmocněnce Filipa Turka k odmítnutí akceleračních zón appeared first on ČSVE.

Postupy, při nichž dochází k realizaci staveb bez vědomí nebo souhlasu obce, považujeme za nepřijatelné a v rozporu se standardy odpovědného podnikání. Takový přístup poškozuje důvěru veřejnosti, komplikuje rozvoj obnovitelných zdrojů energie a není v souladu s principy, které Česká společnost pro větrnou energii prosazuje.

Zodpovědní členové České společnosti pro větrnou energii se při své podnikatelské činnosti řídí etickým kodexem, který klade důraz na zákonnost, otevřenost vůči místním samosprávám a respekt k dotčeným komunitám. Chování, které tyto zásady porušuje, je s tímto kodexem neslučitelné.

Rozvoj větrné energetiky v České republice může být úspěšný pouze tehdy, pokud probíhá transparentně, v souladu se zákonem a ve spolupráci s obcemi a místními obyvateli. Tyto principy považujeme za základní podmínku udržitelného rozvoje celého odvětví.

The post Stavba malé větrné elektrárny v Doksanech bez povolení appeared first on ČSVE.

Tímto rozhodnutím nebyly akceptovány společné připomínky ČSVE a Komory OZE. ZÚR tak významně omezuje možnosti rozvoje větrné energetiky v kraji, a to v rozporu s českým i evropským právním rámcem. Komora OZE a ČSVE zvažuje možné právní kroky s cílem rozporovat věcnou i právní oprávněnost 9. změny ZÚR Ústeckého kraje.

Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, k rozhodnutí uvedl:

„Většina perspektivních lokalit pro nové větrné elektrárny se nachází v Krušných horách. Navrhovaná úprava ZÚR však významně omezuje možnosti rozvoje větrné energetiky v kraji, a to v rozporu s českým i evropským právním rámcem, který výstavbu větrných elektráren v ptačích oblastech připouští – za podmínky individuálního odborného posouzení každého projektu. Změna ZÚR znamená plošné omezení tam, kde legislativa předpokládá posuzovat případ od případu.“

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie (Komory OZE), dodal:

„Zkušenosti z Ústeckého kraje ukazují, že řada obcí, které mají s větrnými elektrárnami dlouhodobou zkušenost, nové projekty či modernizaci stávajících elektráren podporuje – stejně jako někteří vlastníci pozemků. Odborné analýzy zároveň potvrzují, že úbytek tetřívka způsobují především klimatické změny, intenzivnější turismus a zejména zalesňování, nikoli větrné elektrárny. Proto by krajský úřad neměl bezdůvodně omezovat vlastníky půdy a nechat místní rozhodnout, zda nové větrníky chtějí či nikoli.““

The post Ústecký kraj neakceptoval naše připomínky k ZÚR appeared first on ČSVE.

Interaktivní mapy, které ukazují míru možných konfliktů při vymezování akceleračních zón větrných a solárních elektráren s jinými veřejnými zájmy, zejména ochranou přírody, bezpečností (obrany státu) či památkami. Nejde o návrhy akceleračních zón, ani o mapu, která by říkala, kde se stavět smí či nesmí. Jedná se o odborné vodítko pro proces vymezování akceleračních zón. Nejedná se ani o právně závazné dokumenty, na základě kterých by stát vymáhal na nižších územních celcích stavbu větrných či fotovoltaických elektráren.

Co mapy přináší

Podklady dávají státu, krajům, obcím, ale i investorům vodítko, kde je možné (a s jakou pravděpodobností úspěšně) vymezit akcelerační zónu. V té by následně bylo možné získat povolení stavby větrných a fotovoltaických elektráren rychleji. Jde tedy o základní identifikaci, kde lze očekávat nejméně konfliktů při vymezování akcelerační zóny a následném dokončení povolování z pohledu jiných veřejných zájmů. Mapy nenahrazují stávající územně plánovací dokumentace, které jsou pro proces povolení záměru právně závazné. To znamená, že není dotčena pravomoc samospráv v oblasti územního plánování.

Proč je to důležité

Tam, kde stát, kraj či obec má zájem na rozvoji větrné či solární energetiky, mohou tyto mapové podklady napomoci procesu změny územně plánovací dokumentace vymezením akcelerační zóny (je-li vyžadována), nebo následnému – stavebníky vedenému – řízení o povolení těchto projektů. Legislativní požadavky z oblasti ochrany přírody a krajiny (kladné stanovisko JES/EIA, stanoviska a vyjádření podle zákona o ochraně přírody a krajiny) nejsou mapovými podklady dotčeny a jejich zveřejněním není dotčena plná ochrana životního prostředí a dalších veřejných zájmů. 

Další informace o zrychlení povolovacího procesu vč. akceleračních zón najdete v Nejčastějších otázkách a odpovědích k zákonu o urychlení rozvoje OZE.

The post Mapový podklad pro akcelerační oblasti appeared first on ČSVE.

Konference nabídla prostor k rozebrání aktuálních témat, mezi která patřilo například:

• Financování a prodej elektřiny z větrných elektráren
• Akcelerační oblasti
• Legislativní a povolovací procesy

Dále zazněly tři panelové debaty, které se věnovaly připojování, pravidlům provozu, akumulaci, odpovědnosti za odchylku a umisťování větrných elektráren z pohledu zájmů Ministerstva obrany. Závěr byl pak věnován důležitému tématu lokálního odporu a komunikace s občany.

Nezapomeňte si prohlédnout fotogalerie níže, kde nasajete atmosféru celé akce!

The post Děkujeme za účast na podzimní konferenci v Praze appeared first on ČSVE.

Děkujeme všem za velký zájem. Těšíme se na setkání s vámi v Praze, kde se budeme věnovat aktuálním tématům ve větrné energetice.

Pokud jste se nestihli registrovat, sledujte prosím náš web pro informace o dalších akcích.

Těšíme se na všechny přihlášené!

The post Registrace na Podzimní konferenci ČSVE je uzavřena appeared first on ČSVE.