Žádné nové větrné elektrárny na Vysočině?
Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) společně s Komorou obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) vyzývají zastupitelstvo Kraje Vysočina k odložení projednávání návrhu aktualizace Strategie ochrany krajinného rázu (SOKR). Hlavním důvodem je nedostatečný prostor ke konzultaci s obcemi, stavebníky větrných elektráren i státní správou. Přičemž je zřejmé, že krajský úřad se přípravou aktualizace zabývá rok až dva. [1] Návrh aktualizace SOKR je dále v rozporu s řadou celostátních strategií a politik a nelze ji akceptovat z formálních i obsahových důvodů. Podrobněji viz společné stanovisko ČSVE a Komory OZE, které bylo rozesláno krajským zastupitelům. Zastupitelstvo Kraje Vysočina má aktualizaci SOKR podle zveřejněného programu projednávat v úterý 26. března.
Aktualizace SOKR na krajské úrovni identifikuje cenné projevy krajiny a navrhuje jejich ochranu zejména ve vztahu k umisťování větrných elektráren na území kraje. ČSVE na základě mapových analytických podkladů narychlo připravila přehled (viz mapa níže, v dobrém rozlišení zde), ze kterého vyplývá, že v souladu se SOKR by bylo možné postavit jen zlomek větrných elektráren, které nejsou jinak v kolizi s ochranou sídel, živé přírody či ochrannými koridory letectví či armády.
Legenda
- šedé plochy, červené linie: místa, která pro umístění VtE návrh SOKR nedoporučuje s ohledem na krajinný ráz; zdroj: SOKR
- zelené, šedé a fialové body s bílým středem: významné dominanty kraje (krajinářské, historické), které všechny mají ochranná pásma 2 až 10 km (ta nejsou v mapě ještě promítnuta a dále omezí plochy vhodné pro VtE); zdroj: SOKR
- fialové plochy: oblasti chráněných území dle Agentury ochrany přírody a krajiny: maloplošná chráněná území (národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky) a velkoplošná chráněná území(národní park, CHKO) a oblasti NATURA 2000 (evropsky významné oblasti a ptačí oblasti); zdroj: AOPK
- pruhy s fialovými a modrými liniemi: ochranná pásma leteckých koridorů a letišť; zdroj: Řízení leteckého provozu (ŘLP), letecká mapa ICAO
-
oranžové body s plným středem: některé záměry na stavbu VtE (zatím bez EIA)
-
modré body s plným středem: projekty VtE v procesu posuzování dopadu na životní prostředí (EIA)
-
zelené body s plným středem: stávající VtE.
Autor: ČSVE
Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, řekl:
„Důrazně se ohrazujeme proti netransparentnímu přístupu kraje, který svůj návrh nekonzultoval s nikým z těch, kterých se nejvíc dotkne. Ani stavebníci větrných elektráren, ani obce nedostali možnost se k dokumentu vyjádřit. Přitom řada obcí už s developery jedná dlouhou dobu, některé i dlouhé dva roky. Tudíž to není tak, že SOKR přichází na úplném začátku. Všichni účastníci do procesu investovali již mnoho energie. Rozhodně nelze souhlasit s argumentací kraje, že aktualizace SOKR bude mít pozitivní dopad na investory.”
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:
„Na Vysočině evidujeme rozpracované projekty, které přístup kraje už nyní brzdí. V řadě obcí, kde jsou místní pro větrné elektrárny, nyní zastupitelstva vyčkávají. Pokračování příprav projektů se tak brzdí, nebo zastavuje. Kraj nyní tvrdí, že s předstihem dává najevo, kde o větrných elektrárnách nemá smysl ani uvažovat. My ale nejsme v bodě nula. Na každém jednom projektu odpracovaly týmy stavebníků řadu let a nemalou energii věnovali projektům i starostové a úředníci.”
„Avizovaný restriktivní přístup předloženého materiálu na většinu území stojí v ostrém kontrastu s tempem, jakým celá Evropa zrychluje povolování obnovitelných zdrojů, které přinášejí energetickou nezávislost a čistou a levnou elektřinu.”
Současný stav a potenciál větrných elektráren
V Česku je aktuálně v provozu 215 kusů větrných elektráren s celkovým výkonem 352,8 megawattů (MW). Z toho na území Kraje Vysočina je v provozu 7 větrných elektráren s celkovým výkonem 11,8 MW. Jde o data ke konci roku 2023. [2]
Větrné elektrárny v České republice by podle vládních plánů měly v nejbližších letech zpětinásobit celkový výkon až k hranici 1 500 MW. ČSVE a Komora OZE předpokládají dokonce ještě o třetinu víc. Větrné turbíny tak významně přispějí k energetické soběstačnosti země.
Moderní větrná elektrárna vyrobí za minutu provozu tolik elektřiny, kolik vystačí na celodenní provoz dvou průměrných domácností. S vývojem technologií klesá i cena výroby, proto je elektřina z větru dnes spolu se sluneční nejlevnější ze všech nově budovaných zdrojů.
Tabulka: Realizovatelný potenciál VtE v Kraji Vysočina vztažený k roku 2040
Zdroj: [3] viz tabulka 12 na str. 26.
Zdroje:
[1] Tisková zpráva krajského úřadu ze dne 12. 3. 2024: „S ohledem na vyhodnocování specifických staveb obnovitelných zdrojů energie bylo v r. 2022 v orgánech kraje rozhodnuto o aktualizaci SOKR se zaměřením právě na vysoké větrné elektrárny (VTE) a fotovoltaické elektrárny (FVE). Aktualizace SOKR provedl Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Kraje Vysočina v l. 2022 – 2024. Aktualizace SOKR se soustřeďuje především na možnou kolizi VTE s krajinnými hodnotami, k umisťování FVE byla vytvořena jen stručná metodická pomůcka pro rozhodující správní orgány.
Revizi Strategie ochrany krajinného rázu už v předchozích týdnech projednaly poradní orgány rady i zastupitelstva kraje. Její platnost se odvíjí od výsledku jednání Zastupitelstva Kraje Vysočina, které je svoláno na 26. března 2024.”
[2] Větrné elektrárny v ČR. Webové stránky ČSVE
[3] Hanslian, David: Aktualizace potenciálu větrné energie v ČR z perspektivy roku 2020. Dostupné on-line.
