„Letošní referenda provázela intenzivní debata o akceleračních oblastech a nejistota ohledně budoucí výstavby. Lidé často nerozhodovali o konkrétním projektu, ale o obecné představě budoucí výstavby. V tomto duchu byly formulovány i některé referendové otázky, které spojovaly akcelerační oblasti přímo s výstavbou elektráren. Jejich vymezení přitom neznamená automatické povolení stavby, každý projekt musí projít povolovacím procesem,“ říká Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.

„Akcelerační oblasti měly větrné energetice pomoci. Jejich příprava, nastavení a komunikace ale přinesly naopak nejistotu a obavy, zkomplikovaly debatu o konkrétních projektech. Potvrzuje se, že akcelerační oblasti, obzvláště tak jak byly pojaty v Česku, naopak větrnou energetiky poškozují, pomohly i šíření dezinformací a negativně ovlivnily letošní referenda,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

Celostátní průzkumy ukazují rozdělené postoje, nikoli plošné odmítnutí

Výzkum STEM ukázal, že při hypotetickém referendu o výstavbě větrných elektráren v blízkosti obce by 39 % lidí hlasovalo pro, 35 % proti a přibližně pětina nemá vyhraněný názor. Průzkum STEM/MARK zase zjistil, že s výstavbou elektrárny pět kilometrů od vlastního bydliště by souhlasilo 49 % lidí, proti by bylo 38 %. Oba výzkumy se ptají na odlišné situace, společně ale ukazují, že veřejnost není ve vztahu k výstavbě větrných elektráren – ve svém blízkém okolí – jednotně odmítavá.

„Obecně v průzkumech vidíme, že větrná energie je spíše ta populární, její rozvoj si dlouhodobě přeje kolem 70 % veřejnosti. Zároveň je ale rozdělenější v otázce výstavby ve svém vlastním okolí. Tam jsou společnost a obce rozdělenější, velkou roli hrají v tomto tématu nerozhodnutí. Ostatně jak vidíme, velmi se na výsledcích referend podepisuje nálada diskuze v místě referenda,“ říká Martin Philipp, analytik STEM.

Zkušenost s větrnými elektrárnami mění pohled lidí

Analýza sociálního geografa Bohumila Frantála z Ústavu geoniky AV ČR zahrnující 71 českých referend z let 2006 až 2025 ukazuje výrazný rozdíl mezi obcemi, kde už lidé měli s větrnými elektrárnami zkušenost, a těmi, kde ji neměli.

V obcích, kde už v době referenda větrné elektrárny v okolí stály, hlasovalo pro jejich další rozvoj v průměru 67 % voličů. V obcích bez této zkušenosti to bylo pouze 20 %. Analýza tedy ukazuje statisticky významnou souvislost mezi osobní zkušeností obyvatel a výsledkem hlasování.

„Lidé si na větrné elektrárny postupně zvykají jako na jakoukoliv jinou stavbu. V obcích, kde už v okolí větrná elektrárna stojí, mají s nimi lidé bližší osobní zkušenost, nemají takový strach z negativních dopadů a vnímají spíše pozitivní přínosy,“ uvedl Bohumil Frantál z Ústavu geoniky AV ČR.

Analýza ukazuje také souvislost s konkrétností referendových otázek. U otázek, které uváděly například počet elektráren nebo další informace o projektu, v minulosti častěji převažovaly výsledky ve prospěch větrných elektráren. U obecných otázek byl trend opačný.

I letos se otázky výrazně lišily: od jednoduchého souhlasu s výstavbou až po složité formulace obsahující řadu podmínek a postupů, které má obec podniknout. V některých obcích navíc odpověď ANO znamenala odmítnutí větrných elektráren.

Z lokálního tématu se stala součást předvolebního boje

Petr Vidomus z Asociace pro mezinárodní otázky ve své nedávné analýze popsal, jak se odpor proti větrným elektrárnám v řadě míst proměnil v předvolební téma. Upozornil na mobilizaci na sociálních sítích, pořádání protivětrných besed i vznik kandidátek, které postavily svou kampaň na odmítání větrných projektů. V některých obcích se naopak objevili i kandidáti otevřeně podporující větrnou energetiku, například v Křeči na Pelhřimovsku.

„Místní referenda jsou důležitým prvkem přímé demokracie. Zároveň ale musí být zajištěny podmínky pro to, aby se v nich voliči rozhodovali kvalifikovaně a s dostatkem informací. Poslední rok však v českých obcích sledujeme tendenci přesně opačnou – objíždějí je dezinformátoři, kteří šíří neopodstatněný strach a paniku z obnovitelných zdrojů. Nejeden lokální politik pak této atmosféry snadno využil ve svůj prospěch,”  řekl Petr Vidomus, analytik Asociace pro mezinárodní otázky a autor analýzy pro evidence.ninja.

The post 20 z 21 referend proti větrníkům. Výsledky negativně poznamenaly akcelerační oblasti a vyhrocené předvolební kampaně appeared first on ČSVE.

Náš předseda Michal Janeček byl hostem v podcastu Interview plus, kde uvedl celou situaci na pravou míru a vysvětlil důležitá fakta.

Poslechněte si celý rozhovor a zjistěte, jak to s větrnou energií v Česku opravdu je.

The post Situaci v Potštátě jsme detailně rozebrali v Interview plus appeared first on ČSVE.

Ve čtvrtek 21. srpna 2026 v pět hodin ráno došlo na Potštátsku (okres Přerov, Olomoucký kraj) k pádu malé větrné elektrárny. Událost se obešla bez zranění a bez dalších škod. Příčiny havárie se vyšetřují a likvidace již byla zahájena.

Šlo o třicet jedna let starou elektrárnu výrobce Bonus s výškou tubusu 30 metrů a délkou lopatky 20 metrů. V lokalitě stojí ještě 3 stejné větrné elektrárny, pro které se již připravuje důkladná kontrola. Větrné elektrárny tohoto výrobce nikde jinde v Česku nestojí. Výrobce, společnost Bonus, ukončila výrobu elektráren v roce 2005.

Přibližně 40 hodin po pádu větrné elektrárny je místo havárie kompletně uklizeno.

Aktuální informace z lokality a vyjádření (aktualizováno neděle 23. 8. 2026):

• Úklid a odstraňování trosek, které začaly v pátek (21.8.) ráno, byly dokončeny ten stejný den večer.
• Ocelová konstrukce, strojní části, měděné kabely i další kovové materiály budou recyklovány. Likvidace lopatek je v jednání. Na trhu působí několik firem, které je dokáží využít především pro energetické využití.
• Při havárii unikly přibližně tři až pět litrů oleje. Znečištěná zemina v rozsahu zhruba 100 litrů byla odtěžena a bude ekologicky zlikvidována.
• Betonové základy elektrárny o rozměrech 9 × 9 metrů a hloubce 2,5 až 3 metry zatím zůstanou v zemi a budou překryty zeminou. Na pozemku hospodaří soukromý zemědělec.
• „Likvidace proběhla velmi rychle a podle plánu. Prakticky všechny kovové části elektrárny najdou další využití. Na místě dnes už nic nepřipomíná rozsah samotné havárie. Teď je důležité soustředit se na příčinu události a zároveň otevřít debatu o tom, jak postupně nahrazovat nejstarší větrné elektrárny modernějšími zařízeními,“ řekl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.
• „Dnes je 88 až 90 procent hmotnosti elektrárny běžně recyklovatelných. Tam, kde starší elektrárny dosluhují, dává v naprosté většině případů smysl jejich nahrazení novými. Takzvaný repowering umožňuje využít stávající infrastrukturu a na stejném místě vyrábět několikanásobně více elektřiny při zachování minimálních nových zásahů do okolí,“ uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Další informace zveřejníme, jakmile budou známy.

Kontakt pro média

Martin Mikeska, tel. +420 603 780 670, martin.mikeska@komoraoze.cz

The post Pád malé větrné elektrárny na Potštátsku appeared first on ČSVE.

V díle s názvem „Proč Česko zaostává ve větrné energetice? Může za to politika strachu“ se Michal Janeček detailně zaměřil na to, proč se z větrných elektráren stalo tak vyhrocené politické téma a co musíme jako společnost změnit, aby se jejich rozvoj konečně pohnul kupředu.

V rozhovoru například zaznělo, že větrnou energetiku u nás nebrzdí technologie, ale především politika, strach z reakce voličů a zdlouhavé povolovací procesy, které se často táhnou i více než deset let. Michal Janeček vysvětluje, proč se některé kraje brání i pouhé modernizaci už stojících větrných elektráren a jak výrazně ruská agrese na Ukrajině změnila vnímání obnovitelných zdrojů jako klíče k energetické soběstačnosti. Dotýká se také chybějících jasných pravidel pro posuzování krajinného rázu nebo problematiky nově vznikajících akceleračních zón.

Pokud vás zajímá, jak náš předseda vidí budoucnost české energetiky a co je potřeba změnit, přečtěte si celý rozhovor nebo si poslechněte audio níže.

The post Proč Česko zaostává ve větrné energetice? To rozebral náš předseda v podcastu Update EU appeared first on ČSVE.

Akcelerační oblasti nesmí blokovat projekty

Podle Komory OZE a ČSVE hrozí, že se z akceleračních oblastí určených k urychlení rozvoje OZE stanou oblasti s novými technickými a regulatorními omezeními. Pokud budou navržené limity a podmínky vnímány jako nepřekročitelné, mohou blokovat nejen nové projekty, ale i modernizace stávajících větrných elektráren. Takový přístup podle asociací odporuje smyslu evropské směrnice RED III, která má rozvoj obnovitelných zdrojů urychlovat, nikoliv vytvářet nové překážky. Obce, na jejichž území projekty větrných či fotovoltaických elektráren již jsou nebo se připravují, by měly mít možnost využití akcelerační oblasti korigovat či přizpůsobit, uvádí oborové asociace.

„Akcelerační oblasti mají představovat možnost zjednodušeného a rychlejšího povolování, nikoliv absolutní zákaz projektů nesplňujících obecně (bez posouzení konkrétního projektu) stanovené podmínky. Ani v jedné oblasti nelze dle navržených podmínek postavit tu nejlepší technologii evropských výrobců. Pokud nebude možné limity v odůvodněných případech individuálně posoudit, stane se z nástroje pro urychlení výstavby nový mechanismus jejího blokování. V takovém případě považujeme za rozumné akcelerační oblasti odložit a návrh přepracovat,“ říká Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

Výškové limity nejsou jediný problém

Významná část připomínek směřuje k nastavení podmínek v akceleračních oblastech pro větrnou energetiku. Podle Komory OZE a ČSVE stát na jedné straně deklaruje, že v těchto oblastech zrychlí povolování OZE, současně však navrhuje řadu omezení, která mohou skutečnou využitelnost těchto lokalit výrazně snížit. Největší problém představují výškové limity. Ty jsou ve většině navržených oblastí nastaveny na úrovni, která neodpovídá parametrům současných technologií využívaných v Evropě. V žádné  z navržených zón by pak při povinnosti dodržení výškového limitu nešlo postavit nejmodernější technologie ani jednoho z evropských výrobců. U všech předních evropských výrobců Enercon, Nordex, Vestas a Siemens-Gamesa jsou nejmodernější vnitrozemské turbíny vysoké 262,5 až 285 metrů. 

Návrh současně obsahuje i další plošná technická a provozní omezení. Jde o opatření, která bez posouzení konkrétních projektů nelze dostatečně odůvodnit a která mohou omezovat provoz větrných elektráren, snižovat výrobu obnovitelné elektřiny nebo zvyšovat náklady na její produkci. Patří mezi ně například povinné vypínání elektráren během zemědělských prací a několik dní po nich v okolí elektrárny nebo plošné požadavky na instalaci detekčních a odpuzovacích systémů bez ohledu na konkrétní rizika v dané lokalitě. Podle asociací přitom chybí dostatečné zdůvodnění, proč nebyla zvolena individuálně posuzovaná a méně omezující opatření.

„Rozdíl není kosmetický. Moderní větrná elektrárna vysoká okolo 250 metrů dokáže vyrobit dvaapůlkrát více elektřiny než technologie odpovídající limitu 160 metrů. Pokud stát v akceleračních oblastech znemožní využití moderních technologií, v praxi to nebude znamenat menší zásah do krajiny, ale naopak: pro výrobu stejného množství elektřiny bude třeba postavit násobně větší počet elektráren,“ říká Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.

Akcelerační oblasti musí rozvoj OZE urychlit, nemohou je komplikovat

Oborové asociace zároveň upozorňují, že návrh v současné podobě může komplikovat nejen přípravu nových projektů, ale také modernizaci stávajících zařízení. To se týká zejména větrných elektráren, kde je repowering (nahrazování starších elektráren novějšími) jedním z nejrychlejších a nejefektivnějších způsobů navyšování výroby obnovitelné elektřiny. Využívá již prověřené lokality a existující infrastrukturu, přesto mohou navržené výškové limity a další technická omezení v některých případech bránit nahrazování starších zařízení modernějšími a efektivnějšími technologiemi.

Asociace současně upozorňují, že podobně důležité je správné nastavení podmínek také pro fotovoltaické akcelerační oblasti. „Za důležité považujeme, aby při rozvoji fotovoltaických akceleračních oblastí zůstala zachována prostupnost krajiny a aby podmínky pro oplocení byly nastaveny přiměřeně na základě skutečných potřeb konkrétní lokality. Právě praktické fungování těchto podmínek bude mít zásadní vliv na to, jak budou projekty přijímány v regionech. Akcelerační oblasti navíc představují pouze jeden z nástrojů rozvoje fotovoltaiky. Stejně důležité je vytvářet předvídatelné a motivující prostředí pro domácnosti, obce i podnikatele, kteří investují do výroby přímo v místě nebo blízkosti své spotřeby,“ říká Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky.

The post Akcelerační oblasti je nutné přepracovat, jinak hrozí, že rozvoj větrné energetiky naopak zabrzdí appeared first on ČSVE.

Jak vypadají větrné elektrárny zblízka? Jak jsou hlučné a jaký mají vliv na okolní krajinu? Stovky lidí využily v sobotu 13. června 2026 možnost nahlédnout dovnitř větrných elektráren, které byly otevřené u příležitosti mezinárodního Dne větru. Velká část příchozích zmiňovala, že se chce zblízka přesvědčit, jak větrníky opravdu fungují a jaká je krajina kolem nich. Letošní ročník patřil k nejúspěšnějším za minulé roky.

Sedm otevřených lokalit navštívily stovky lidí, na nejnavštěvovanějších místech dorazilo až pět set návštěvníků. Den větru každoročně připravuje Česká společnost pro větrnou energii společně s Komorou OZE, o program u větrných elektráren se postarali jejich provozovatelé. 

„Právě návštěva lokalit, kde mají lidé s větrníky dlouholeté zkušenosti, je nejlepším lékem na obavy z negativních účinků elektráren. Od starostů obcí poblíž větrníků pravidelně slýcháme, že s větrníky nemají žádné problémy a nikdo si na ně nechodí stěžovat. A druhým dechem tito starostové dodávají, že se nestačí divit, jaké strachy a mýty žijí vlastním životem na sociálních sítích. Vřele proto doporučujeme každému, ať se místo debatování na sítích přijde na vlastní oči přesvědčit, jak to kolem větrníků opravdu vypadá,” uvedl předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček.

Den větru také upoutal pozornost řady médií. Pozvánky otiskly regionální Deníky, MF DNES i další regionální média, odvysílaly ji také rozhlasové stanice či třeba Dobré ráno v České televizi. Na akci zvali i influenceři na sociálních sítích. 

Reportáže z větrných elektráren otiskla také řada regionálních či celostátních médií. Přečíst si můžete například reportáž Deníku z Horního Částkova. Nebo také z Václavic na portálu iLiberecko. O větrných elektrárnách vysílala i TV Nova, zajímavé záběry zveřejnil také Regionální týdeník Znojemsko. Téma zaujalo i zpravodajský web Newstream, který publikoval reportáž s titulkem Vstoupili jsme do obřího větrníku. Za hodinu vyrobí elektřinu pro byt na celý rok a téměř ho neuslyšíte.

The post Den větru přilákal stovky návštěvníků. Lidé chtěli vidět větrníky na vlastní oči appeared first on ČSVE.

Postupy, při nichž dochází k realizaci staveb bez vědomí nebo souhlasu obce, považujeme za nepřijatelné a v rozporu se standardy odpovědného podnikání. Takový přístup poškozuje důvěru veřejnosti, komplikuje rozvoj obnovitelných zdrojů energie a není v souladu s principy, které Česká společnost pro větrnou energii prosazuje.

Zodpovědní členové České společnosti pro větrnou energii se při své podnikatelské činnosti řídí etickým kodexem, který klade důraz na zákonnost, otevřenost vůči místním samosprávám a respekt k dotčeným komunitám. Chování, které tyto zásady porušuje, je s tímto kodexem neslučitelné.

Rozvoj větrné energetiky v České republice může být úspěšný pouze tehdy, pokud probíhá transparentně, v souladu se zákonem a ve spolupráci s obcemi a místními obyvateli. Tyto principy považujeme za základní podmínku udržitelného rozvoje celého odvětví.

The post Stavba malé větrné elektrárny v Doksanech bez povolení appeared first on ČSVE.

The post Větrné elektrárny v referendech: 8× ano, 10× ne. Co z toho vyplývá? appeared first on ČSVE.

Jako oborová asociace považujeme za důležité poskytnout veřejnosti jasné a ověřené informace. Připravili jsme proto odpovědi na nejčastější otázky, které mohou v souvislosti s touto událostí zaznít.

Co se stalo?

Na jedné z větrných elektráren v katastru obce Karle došlo k technické závadě, při níž se utrhla část lopatky rotoru. Událost se obešla bez zranění a bez škod na majetku.

Je situace nebezpečná?

Bezprostřední nebezpečí nehrozí. Prostor v okolí elektrárny byl preventivně zajištěn a bude probíhat technické posouzení. Z bezpečnostních důvodů je veřejnost vyzvána, aby se k místu nepřibližovala.

Jak časté jsou podobné události?

Poruchy tohoto typu jsou velmi vzácné. Větrné elektrárny v Evropě i ve světě fungují desítky let s vysokou mírou spolehlivosti. Stroje podléhají pravidelným servisním prohlídkám a technickým kontrolám.

Co mohlo být příčinou?

Přesná příčina se nyní vyšetřuje. Obecně může jít například o materiálovou vadu, nadměrné zatížení, servisní problém či kombinaci více faktorů. Dokud nebude dokončena technická analýza, není možné uvést konkrétní důvod.

Jaký bude další postup?

Elektrárna zůstane odstavena až do ukončení vyšetřování a provedení potřebných opatření – opravy či případné likvidace. Současně by se měla provést kontrola i dalších zařízení v lokalitě, aby byla zajištěna maximální bezpečnost.

Může se podobná věc opakovat?

U žádné technologie nelze riziko nikdy stoprocentně vyloučit. Větrná energetika však patří mezi nejbezpečnější zdroje energie. Na základě zjištěných skutečností budou přijata opatření, která pravděpodobnost podobné události ještě sníží.

Co to znamená pro obyvatele a okolí?

Obyvatelům ani okolní obci nehrozí žádné nebezpečí. Výsledky šetření i další postup budou zveřejněny transparentně.

Další  informace k servisu větrných elektráren Vám poskytne Štěpán Chalupa (stepan.chalupa@komoraoze.cz) nebo Michal Janeček (predseda@csve.cz)

The post Mimořádná událost – havárie větrné elektrárny v obci Karle appeared first on ČSVE.

Ing. Aleš Jiráska ze Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě, Národní referenční laboratoře pro komunální hluk, k tomu uvádí:

„Hluk z VtE samozřejmě měříme, a to podle normy ČSN EN 61400-11. Je to technická norma na stanovení hladiny akustického výkonu VtE, ale metody v ní popsané se hodí i pro stanovení hladiny akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru staveb, což je důležité pro hodnocení hluku Krajskou hygienickou stanicí.

Tato norma vychází z dánské metodiky, kterou jsme pomáhali přeložit do ČSN v roce 1999. Podle původní dánské metodiky měříme VtE od roku 1995.

Překvapuje mě, že po 30 letech používání má někdo názor, že v ČR neexistuje metodika měření hluku z VtE.

Pro měření komunálního hluku se používá metodický návod pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí. V tomto návodu je na třech místech zmíněno měření větrných elektráren. Originální návod je z roku 1977.“

Zmíněná norma ČSN EN 61400-11 (v aktuální verzi ed. 3) je klíčovým dokumentem, který stanovuje podrobný postup pro měření a vyhodnocení hlukových emisí větrných elektráren. Její cílem je poskytnout jednotný rámec, který umožní srovnání hlučnosti různých typů větrných turbín.

Tato norma zahrnuje:

• výběr vhodných měřicích míst (v dostatečné vzdálenosti od elektrárny, aby byla zachycena relevantní data bez zkreslení),
• metodiku sběru akustických, meteorologických a provozních dat,
• analýzu výsledků a jejich zaznamenání do protokolu,
• definici parametrů akustických emisí – jako základ pro hodnocení jejich vlivu na okolí.

Postupy uvedené v normě umožňují přesné a srovnatelné měření jak u velkých, tak i u malých větrných elektráren (pro které je zvláštní metodika uvedena v příloze F). Na rozdíl od obecných hlukových studií bere norma v úvahu specifické vlastnosti hluku větrných turbín, včetně jeho závislosti na síle rychlosti a směru větru.

The post Jak je to s měřením hluku u větrných elektráren? appeared first on ČSVE.

„Stavba větrných elektráren s čínskými turbínami v České republice by představovala vážná bezpečnostní a geopolitická rizika, která je třeba pečlivě zhodnotit. Zkušenosti z Německa ukazují, že Peking má technickou schopnost na dálku vypínat větrné turbíny čínské výroby, což by mohlo vést k destabilizaci energetického systému. Tato schopnost může být využita jako nástroj politického tlaku, což představuje riziko nejen pro energetiku, ale i pro investory, banky a potažmo širší ekonomiku, uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie a místopředseda České společnosti pro větrnou energii.

Kromě rizika vypínání turbín čínské technologie otevírá i možnosti špionáže. Čínské firmy mohou získávat citlivá data z řídicích systémů, což by mohlo umožnit manipulaci s dodávkami energie. Tato hrozba, kterou Německo již zaznamenalo, je stejně relevantní pro Českou republiku, a to zejména v případě, že by na našem území rostl vliv čínských výrobců v oblasti větrné energetiky. 

Další problém představuje rostoucí závislost na čínských technologiích. Čínské firmy díky státní podpoře a nižším nákladům vytlačují evropské konkurenty z trhu, což by v případě krizových nebo geopolitických napětí mohlo ohrozit stabilitu energetického sektoru. V Německu již probíhá šetření projektů s čínskými dodavateli, přičemž i Evropská komise vyjádřila obavy o bezpečnostní rizika spojená s rostoucí závislostí na čínských výrobcích. 

Tento trend může mít dlouhodobé následky pro energetickou suverenitu a bezpečnost. Evropské země, jako Nizozemsko, Polsko, Velká Británie a Litva, již varovaly před rostoucími riziky spojenými s účastí čínských firem ve větrné energetice, a Česká republika by se měla těmto projektům vyhnout, pokud chce chránit svou národní bezpečnost.

„Investoři a financující banky by měli pečlivě zvažovat nejen ekonomické výhody čínských turbín, ale i rizika spojená s jejich instalací. Úspora nákladů v tomto případě může být výrazně nižší než potenciální ztráty a bezpečnostní problémy, které by mohly vzniknout v případě eskalace mezinárodního napětí nebo kybernetických útoků,” uzavírá Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.

Další podrobnosti najdete v článku na webu HROT či oEnergetice.cz.

The post Čínské větrné elektrárny jsou rizikem pro investory i stát appeared first on ČSVE.

Podle předsedy Komory obnovitelných zdrojů Štěpána Chalupy se ovšem tento přístup v posledních letech konečně začíná měnit a lidé jsou – i v návaznosti na energetickou krizi – k jejich výstavbě otevřenější. „Větrné energie totiž podporují energetickou stabilitu, bezpečnost a chrání nás proti výkyvům cen. Pokud chceme mít elektřinu cenově zvládnutelnou, je třeba využívat tu, která se tvoří v Evropě, nejlépe u nás. Předešli bychom tak podobným situacím jako s ruskými dodávkami plynu,“ vysvětluje Chalupa s tím, že vstřícnější přístup zaznamenávají v průběžných výzkumech veřejného mínění.

Podobně to vnímají třeba v Josefově na Hodonínsku. „Žádný investor nás přímo neoslovil, ale sami o větrných elektrárnách uvažujeme. Hlavní motivací pro naši obec je energetická nezávislost. Jsou to předběžné plány, zatím jsme to neprojednali,“ podotýká tamní starosta Vojtěch Pospíšil (KDU-ČSL). Důvodů, jež ve vedeních obcí i veřejnosti postupně ukotvují pozitivní názor na větrníky, ale existuje víc. „Část lidí si začíná uvědomovat, že se jedná o energetický zdroj šetrný k životnímu prostředí a má pozitivní dopad na klima, což je atraktivní zejména v kontextu klimatické krize,“ myslí si Chalupa.

Jihomoravský kraj chválí za to, že se sám aktivně pouští do podpory větrných elektráren a zvažuje možnost přípravy vlastních. „Momentálně chystáme první analýzu k výstavbě tří věží, které poslouží pro potřeby krajských budov, jako jsou nemocnice, sociální služby nebo střední školy. S celkovým výkonem deseti megawattů pokryjí přibližně 40 procent jejich spotřeby elektřiny,“ zmiňuje Petr Holeček z tiskového odboru Jihomoravského kraje. Podle analýzy Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky má celá jižní Morava kapacitu až pro 200 větrníků. Ty by zvládly pokrýt roční spotřebu přibližně milionu průměrných domácností, což je dvakrát více, než kolik jich v Jihomoravském kraji je. „Odpálit“ ve velkém výstavbu elektráren by mohlo zavedení takzvaných akceleračních zón, jež by zjednodušily povolovací proces. Ten byl zejména v minulosti hlavní brzdou rozvoje větrné energetiky. „Podmínkou pro vyhlášení takové zóny bude kontrola, že se jedná o skutečně vhodné místo, které by nic ani nikoho nepoškodilo. To se řeší právě až v povolovacím procesu, takhle by to bylo hotové už předem,“ přibližuje Chalupa státem chystanou legislativu a doufá, že se tím podaří zkrátit povolování na rok, mimo zóny pak na dva roky.

Přesvědčit by mohly benefity

Jsou však obce, jejichž postoj se nemění a ohledně výstavby větrných elektráren jsou zásadně proti. Mezi nejvýraznější odpůrce patří vedení Znojma, které vychází z dlouhodobého stanoviska. „Odborná studie posuzující krajinný ráz Znojemska s ohledem na kulturně-historické a krajinné hodnoty okolí výstavbu větrných elektráren nedoporučila,“ připomíná místostarosta Jiří Kacetl (PRO Znojmo) s tím, že studii z roku 2009 momentálně aktualizují, čímž stanovisko ještě posílí. Starosti jim dělají obce v okolí, jež o výstavbě naopak uvažují. V říjnu se tak vyhradili proti přípravě rakouského větrného parku u hranic, což by podle radnice výrazně zasáhlo do krajinného rázu Znojemska.

Do toho se stále častěji objevují investoři, kteří nejenom na Znojemsku, ale také v dalších okresech postupně oslovují větší množství obcí. V mnoha z nich o dalším postupu teprve jednat budou, někde už se na výstavbu postupně připravují.

Například v Dyjákovičkách na Znojemsku mají od roku 2023 podepsanou smlouvu o spolupráci, momentálně řeší změnu územního plánu. Přesvědčila je zejména vidina benefitů. „Samozřejmě se někteří obyvatelé bojí narušení klidu nebo znehodnocení přírody. Pravděpodobně by však větrníky postavila nějaká obec vedle, od nás by stejně vidět byly a neměli bychom z toho ani korunu. Případné finanční výhody snad občany přesvědčí, že za to projekt stojí,“ doufá starosta Miroslav Pavlačka (ANO). Nejen vidina levnější energie, ale i náhrady, které investoři obcím nabízejí, patří mezi nejatraktivnější benefity. Právě připomínání pozitiv je podle Chalupy hlavní cesta, jak u odpůrců změnit názor. „I proto teď v rámci Komory obnovitelných zdrojů energie postupně navštěvujeme regiony a pořádáme semináře, kde o nich s vedením krajů a obcí diskutujeme. Zároveň vyvracíme obavy a mýty, často založené na nepravdivých informacích,“ podotýká Chalupa s tím, že minulý týden zavítali právě do Brna.

světy se ujalo i samo vedení Jihomoravského kraje, které mimo jiné pořádá exkurze do zahraničí a spolupracuje s Rakušany, kteří sdílí své zkušenosti. „Důležitá je také právní a technická pomoc, čímž obcím pomáháme lépe se zorientovat v celém procesu a ochránit jejich zájmy,“ uzavírá Holeček.

Autor: Karolína Kučerová redaktorka MF DNES

The post MF DNES: Jak odpálit větrný potenciál appeared first on ČSVE.