Analýza všech 80 větrných akceleračních oblastí ukazuje, že ve třech pětinách z nich nebude možné instalovat ani současné standardní typy větrných elektráren. Nejčastější limity (185 a 200 metrů) odpovídají starším generacím turbín. Pouze 32 zón (40 %) umožňuje instalaci elektráren s výškou do 250 metrů, což odpovídá dnešní nejběžnější technologické úrovni. Nejmodernější větrné elektrárny, které se již projektují, jsou ale vyšší, než 250 metrů. Ty by ale podle návrhu nemělo být možné stavět v žádné ze zón. 

Nižší limity znamenají 2,5 krát méně energie 

Rozdíl ve výrobě elektřiny je přitom zásadní. Pro srovnání: elektrárna splňující výškový limit 160 metrů, což odpovídá technologii z roku 2010, ročně vyrobí zhruba 6,6 milionu kilowatthodin (kWh). Moderní typy s výškou okolo či nad 250 metrů vyrobí přibližně 2,5krát víc elektřiny. Nižší limity tedy v praxi nepřinesou menší zásah do území protože bude třeba postavit násobně větší počet elektráren pro výrobu stejného množství elektřiny. 

„Velkým problémem navržených akceleračních zón jsou plošné výškové limity, které by v praxi znemožnily využití nejmodernějších a nejefektivnějších technologií. Je to podobné, jako kdybychom na dálnici se standardní rychlostí 130 km/h plošně zavedli dva a půl krát nižší rychlostní limit, tedy 50 km/h. Jezdit by se dalo, ale dálnice by přestala plnit svůj účel,“ říká Štěpán Chalupa.

„Akcelerační oblasti mají představovat možnost zjednodušeného a rychlejšího povolování, nikoliv absolutní zákaz projektů nesplňujících obecně stanovené podmínky. Tyto podmínky by proto mělo být možné v rámci standardního povolovacího procesu upravit na základě detailního odborného posouzení konkrétního záměru,” dodává Chalupa.

Graf: čísla v popiscích ukazují výškové limity AO (v metrech)

Samotné akcelerační zóny výstavbu nezrychlí

Zástupci větrného sektoru proto znovu zopakovali, že akcelerační zóny samy o sobě nejsou všespásným řešením. „Důležitější je to, aby povolování větrných elektráren fungovalo důkladně, rychle a předvídatelně a to plošně v celém Česku“ doplňuje Štěpán Chalupa.

„Vedle odstranění výškových limitů a dalších ne vždy logických omezení v akceleračních zónách proto navrhujeme také to, aby i v akceleračních zónách bylo možné postupovat podle standardních pravidel jako mimo ně. Každý projekt by prošel detailním odborným posouzením. To by mělo jasně ukázat, že konkrétní záměr lze realizovat v souladu s předpisy i bez nadbytečně omezujících, obecně nastavených podmínek akcelerační zóny. Projekty by tak nebyly blokovány předem nastavenými, příliš obecnými limity,“ doplňuje Michal Janeček.

Zásadní jsou také další obecně stanovené omezující podmínky a zmírňující opatření, která nejsou navázána na detailní posouzení konkrétního záměru. Pokud nebude možné jejich přiměřenost a vhodnost ověřit individuálním odborným posouzením, může být v některých případech vhodnější akcelerační oblast vůbec nevymezovat.

Akcelerační oblasti pro fotovoltaiku

Návrh akceleračních oblastí pro fotovoltaiku počítá s lokalitami o celkové rozloze přibližně 1 573 hektarů a potenciálním instalovaným výkonem okolo 1,5 gigawattu (GW). Největší koncentrace menších a středně velkých lokalit je navržena ve Zlínském kraji, zatímco nejvýznamnější výkonové plochy se nacházejí zejména ve Středočeském a Karlovarském kraji. Součástí další diskuse by podle zástupců sektoru měla být i praktická podoba podmínek pro využití těchto území, zejména s ohledem na zachování prostupnosti krajiny a způsob řešení oplocení jednotlivých areálů.

„Za důležité považujeme, aby při rozvoji fotovoltaických akceleračních oblastí zůstala zachována prostupnost krajiny, a to včetně vhodně nastavených parametrů oplocení. Právě praktické fungování těchto podmínek bude mít zásadní vliv na to, jak budou projekty přijímány v konkrétních regionech. Pro fotovoltaiku je pak ještě více podstatné motivující prostředí pro domácnosti a podnikatele pro střešní a obdobné instalace v místě či blízko místa spotřeby,“ říká Aleš Hradecký.

The post Stát tak dlouho projektoval akcelerační oblasti, až se ukázalo, že jsou zastaralé appeared first on ČSVE.

„Stavba větrných elektráren s čínskými turbínami v České republice by představovala vážná bezpečnostní a geopolitická rizika, která je třeba pečlivě zhodnotit. Zkušenosti z Německa ukazují, že Peking má technickou schopnost na dálku vypínat větrné turbíny čínské výroby, což by mohlo vést k destabilizaci energetického systému. Tato schopnost může být využita jako nástroj politického tlaku, což představuje riziko nejen pro energetiku, ale i pro investory, banky a potažmo širší ekonomiku, uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie a místopředseda České společnosti pro větrnou energii.

Kromě rizika vypínání turbín čínské technologie otevírá i možnosti špionáže. Čínské firmy mohou získávat citlivá data z řídicích systémů, což by mohlo umožnit manipulaci s dodávkami energie. Tato hrozba, kterou Německo již zaznamenalo, je stejně relevantní pro Českou republiku, a to zejména v případě, že by na našem území rostl vliv čínských výrobců v oblasti větrné energetiky. 

Další problém představuje rostoucí závislost na čínských technologiích. Čínské firmy díky státní podpoře a nižším nákladům vytlačují evropské konkurenty z trhu, což by v případě krizových nebo geopolitických napětí mohlo ohrozit stabilitu energetického sektoru. V Německu již probíhá šetření projektů s čínskými dodavateli, přičemž i Evropská komise vyjádřila obavy o bezpečnostní rizika spojená s rostoucí závislostí na čínských výrobcích. 

Tento trend může mít dlouhodobé následky pro energetickou suverenitu a bezpečnost. Evropské země, jako Nizozemsko, Polsko, Velká Británie a Litva, již varovaly před rostoucími riziky spojenými s účastí čínských firem ve větrné energetice, a Česká republika by se měla těmto projektům vyhnout, pokud chce chránit svou národní bezpečnost.

„Investoři a financující banky by měli pečlivě zvažovat nejen ekonomické výhody čínských turbín, ale i rizika spojená s jejich instalací. Úspora nákladů v tomto případě může být výrazně nižší než potenciální ztráty a bezpečnostní problémy, které by mohly vzniknout v případě eskalace mezinárodního napětí nebo kybernetických útoků,” uzavírá Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.

Další podrobnosti najdete v článku na webu HROT či oEnergetice.cz.

The post Čínské větrné elektrárny jsou rizikem pro investory i stát appeared first on ČSVE.

Diskutují

• RNDr. Martin Ledinský, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR
• Mgr. David Hanslian, Ph.D., Ústav fyziky atmosféry AV ČR
• Ing. Jiří Plešek, CSc., Ústav termomechaniky AV ČR a předseda Komise pro energetiku AV ČR

The post Pár let a co pak? Svět bez fosilních paliv – beseda Týdne Akademie věd ČR appeared first on ČSVE.

Teď už ale není možnost couvnout. Technici kvůli bezpečnosti novinářské návštěvy vypnuli vrtuli a vedoucí odboru provozu obnovitelných zdrojů Ondřej Němec z krabice právě vytahuje postroje, karabiny a přilby.

Kvůli klimatickým cílům je v zájmu státu, aby se v Česku rozjela výstavba větrných elektráren, a Vysočina patří mezi ideální oblasti. Přesto je tu jen sedm turbín a od dokončení těch věžnických v roce 2009 se nic nového nepostavilo.

Do elektrárny vstupujeme oválnými dveřmi a hned dostáváme instrukce pro pohyb ve vnitřku stožáru, který se skládá ze tří tubusů. Nejprve je potřeba vylézt po krátkém žebříku do patra s výtahem, který vyjede až do třetího tubusu. Tam je další žebřík vedoucí do gondoly – tedy do místnosti, z níž vystupují listy rotoru a kde je generátor či převodovka.

The post Unikátní pohled do útrob větrníku. Nových se plánují desítky appeared first on ČSVE.

The post Že obce nechtějí větrné elektrárny? To je mýtus, který se pořád opakuje appeared first on ČSVE.

Tuzemské větrné elektrárny vyrobily za letošní první pololetí podle údajů Energetického regulačního úřadu 344 tisíc megawatthodin bezemisní elektřiny, což znamenalo pokrytí spotřeby 200 tisíc domácností. Přesto zůstává skutečný potenciál větrné energie v České republice zatím málo využitý. 

Změnit se to může už v následujících letech. Vláda deklarovala zájem na posílení role větrných elektráren v budoucím českém energetickém mixu s cílem zpětinásobit do roku 2030 celkový instalovaný výkon větrných turbín v Česku až na 1 500 MW. ČSVE společně s Komorou OZE předpokládají dosažení celkového výkonu 2 000 MW. [a] V místech s dobrým větrným potenciálem, které splňují požadavky na případnou výstavbu větrných elektráren, v těchto týdnech a měsících postupně probíhají jednání nebo už i veřejná projednávání. Během nich investoři představují městům a obcím své nabídky na spolupráci při výstavbě větrných elektráren.

„Pro obce, které projeví o výstavbu větrných elektráren zájem, je přitom právě výběr partnera klíčovým krokem. Doporučujeme proto zastupitelům, aby rozhodně nic neuspěchali a pro co nejkvalitnější výběr si nechali předložit i nabídky dalších firem. Následovat by mělo skutečně důkladné prověření případného partnera,” řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.

„Společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Komorou OZE jsme pro obce připravili takzvané Větrné desatero, praktického rádce, jak přistupovat k nabídkám na stavbu větrné elektrárny a to včetně tipů na výběr solidního provozovatele. Věříme, že respektování těchto hlavních zásad jim výrazně ulehčí cestu k výstavbě větrných elektráren. Obcím, které si nejsou jisté a marně hledají potřebné informace, jsme samozřejmě připraveni pomoci a poradit i osobně,” uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE). 

První kroky zástupců obce by určitě měly vést do obchodního a insolvenčního rejstříku, kde si mohou udělat dobrý přehled o historii, činnosti i pověsti nejen samotné společnosti, ale případně i podnikatelské minulosti jejích hlavních zástupců. Dobrými informačními prameny jsou samozřejmě i otevřené zdroje v čele s internetem, mediálními výstupy atd. Přemrštěně vysoké nabídky i ochotné zvyšování odměny pro obec zase mohou ukazovat na neznalost finanční rentability projektu nebo snahu uvést obec v omyl a získat její souhlas s projektem. Česká společnost pro větrnou energii jako asociace zastřešující v ČR tuto perspektivní oblast výroby zelené elektřiny, nabízí samosprávám přehlednou „kuchařku“ doporučení a rad.

Top 10 otázek a tipů aneb Co nepodcenit při výběru dobrého provozovatele

• Má firma dohledatelnou vlastnickou strukturu, příp. nesídlí v daňových rájích?
• existuje už v první fázi jednání s obcí připravená kompletní smluvní dokumentace?
• jaká společnost bude v případě úspěšného dokončení elektrárnu skutečně provozovat? (pokud s nabídkou větrného projektu přichází fyzická osoba)
• komunikuje firma stejně otevřeně i s ostatními obcemi v okolí?
• pokud firma slibuje cenově výhodnější dodávky energií, zastupitele by mělo zajímat, jak má takovou nabídku právně podloženou (česká legislativa v současnosti nic takového neumožňuje)
• má firma vůli po prodiskutování na zastupitelstvu představit projekt a nabídku občanům na veřejném projednávání?
• jsou nabízené odměny a další benefity skutečně reálné a projekt je ekonomicky „unese” a není nabízená odměna podmíněna dosažením nereálné roční výroby, výnosu nebo nereálně vysoké ceny prodávané elektřiny?
• má firma jasno, kde bude elektrárna stát a je možné vyjednávat s majiteli pozemků?
• máme jistotu, že postavena bude moderní elektrárna s novými technologiemi, nikoli použité nebo repasované turbíny?
• zvládne firma nejen výstavbu a provoz ale i uvedení lokality do původního stavu?

Větrné elektrárny pokrývají zhruba 1 % spotřeby elektřiny v ČR. Jedenáctkrát méně než v sousedním Polsku a dvanáctkrát méně než v Rakousku, které nemá moře. V rámci celé Evropy pokryly větrné elektrárny 17 % roční spotřeby elektřiny. (WindEurope) V roce 2040 by mohly české větrné elektrárny zajišťovat ročně téměř 19 milionů megawatthodin elektřiny, tj. asi 31 % dnešní roční spotřeby elektřiny. Jde o projekty po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Uvádí to analýza připravená Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE.

The post Větrná energetika má v Česku velký potenciál, obce by ale měly pečlivě vybírat provozovatele appeared first on ČSVE.

Státy EU instalovaly v roce 2023 rekordní množství nových větrných turbín: přes 16 200 megawattů (MW). Podíl větrné energie na celkové spotřebě elektřiny v EU díky tomu vzrostl ze 17 na 19 procent. Nejvíc elektráren zprovoznilo Německo, Nizozemí a Švédsko, podrobně viz graf níže. Vyplývá to z dnes zveřejněné analýzy Wind Europe, evropské větrné asociace.

V České republice bylo vloni z větru vyrobeno 693 milionů kilowatthodin, uvádí ve své čerstvé zprávě Energetický regulační úřad. [2] V Česku vloni přibylo 5 elektráren s celkovým výkonem 13,3 megawattů (MW), uvedly v lednu tuzemské asociace.

„A i když toto množství odpovídá roční spotřebě více než 200 tisíc domácností, tedy zhruba Pardubickému kraji, v evropském srovnání jde o jedno z nejnižších čísel. Výroba z větru v Česku pokrývá stále jen 1 procento spotřeby elektřiny. V sousedním Polsku je to 13 %, v Rakousku 14 % a v Německu 31 % spotřeby (26 po vyloučení elektráren na moři, pozn. redakce),” uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.

Největší slabinou jsou připojovací kapacity sítí, v Česku navíc držené spekulanty

Vůbec největší podíl větrné elektřiny v síti má Dánsko, 56 %, následované Irskem s 36 %. Oproti předchozí analýze Wind Europe, která členským státům vyčítala pomalé a neefektivní povolovací procesy, se loni hlavní brzdou rozvoje větrné energetiky v Evropě stala omezená kapacita pro připojování do sítí. Povolování se totiž vloni významně zrychlilo, a na dalších úpravách členské státy aktivně pracují.

„V Česku je to podobné. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s MŽP, MMR a dalšími velmi pokročilo ve zjednodušování a zrychlování povolovacích procesů. Povolování výstavby nových větrných elektráren se díky novému stavebnímu řízení a dokončovaným legislativním úpravám zkrátí na maximálně dva roky, v akceleračních zónách dokonce na jeden rok,“ uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. 

„Největší překážkou jsou v tuto chvíli nedostatečné kapacity pro připojení do sítě, které z velké části blokují spekulativní nebo nerealizovatelné projekty, i když i v této oblasti jsou prováděna pozitivní opatření. Rozhodně ale platí, že je třeba pokračovat a intenzivně se věnovat modernizaci elektrizační soustavy,” dodal Chalupa. 

ČR ve 2040: třetina elektřiny z větru

Do roku 2030 očekávají zástupci sektoru stavbu 300 až 400 nových elektráren a dosažení celkového výkonu 2 000 MW. Po roce 2030 předpokládají další nové turbíny s výkonem zhruba 5 000 MW. Celkem by tak větrné elektrárny pokryly 31 % dnešní roční spotřeby elektřiny. Jde o projekty po zohlednění limitů spojených s jejich realizací.

„Pozitivní je, že s přibývajícími větrnými elektrárnami se bude snižovat a stabilizovat cena elektřiny na trzích. Bude dostupná i přímo pomocí PPA kontraktů a jiných forem přímé dodávky či prostřednictvím sdílení a to rovněž za nižší a dlouhodobě stabilní cenu,” uzavírá Janeček.  

The post Státy EU vloni instalovaly rekordní množství větrných elektráren. Hlavní brzdou už nejsou zákony, ale kapacita sítí, uvádí asociace appeared first on ČSVE.

Aktualizace SOKR na krajské úrovni identifikuje cenné projevy krajiny a navrhuje jejich ochranu zejména ve vztahu k umisťování větrných elektráren na území kraje. ČSVE na základě mapových analytických podkladů narychlo připravila přehled (viz mapa níže, v dobrém rozlišení zde), ze kterého vyplývá, že v souladu se SOKR by bylo možné postavit jen zlomek větrných elektráren, které nejsou jinak v kolizi s ochranou sídel, živé přírody či ochrannými koridory letectví či armády.

Legenda

• šedé plochy, červené linie: místa, která pro umístění VtE návrh SOKR nedoporučuje s ohledem na krajinný ráz; zdroj: SOKR
• zelené, šedé a fialové body s bílým středem: významné dominanty kraje (krajinářské, historické), které všechny mají ochranná pásma 2 až 10 km (ta nejsou v mapě ještě promítnuta a dále omezí plochy vhodné pro VtE); zdroj: SOKR
• fialové plochy: oblasti chráněných území dle Agentury ochrany přírody a krajiny: maloplošná chráněná území (národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky) a velkoplošná chráněná území(národní park, CHKO) a oblasti NATURA 2000 (evropsky významné oblasti a ptačí oblasti); zdroj: AOPK
• pruhy s fialovými a modrými liniemi: ochranná pásma leteckých koridorů a letišť; zdroj: Řízení leteckého provozu (ŘLP), letecká mapa ICAO
• oranžové body s plným středem: některé záměry na stavbu VtE (zatím bez EIA)
• modré body s plným středem: projekty VtE v procesu posuzování dopadu na životní prostředí (EIA)
• zelené body s plným středem: stávající VtE.

Autor: ČSVE

Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, řekl:

„Důrazně se ohrazujeme proti netransparentnímu přístupu kraje, který svůj návrh nekonzultoval s nikým z těch, kterých se nejvíc dotkne. Ani stavebníci větrných elektráren, ani obce nedostali možnost se k dokumentu vyjádřit. Přitom řada obcí už s developery jedná dlouhou dobu, některé i dlouhé dva roky. Tudíž to není tak, že SOKR přichází na úplném začátku. Všichni účastníci do procesu investovali již mnoho energie. Rozhodně nelze souhlasit s argumentací kraje, že aktualizace SOKR bude  mít pozitivní dopad na investory.”

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, řekl:

„Na Vysočině evidujeme rozpracované projekty, které přístup kraje už nyní brzdí. V řadě obcí, kde jsou místní pro větrné elektrárny, nyní zastupitelstva vyčkávají. Pokračování příprav projektů se tak brzdí, nebo zastavuje. Kraj nyní tvrdí, že s předstihem dává najevo, kde o větrných elektrárnách nemá smysl ani uvažovat. My ale nejsme v bodě nula. Na každém jednom projektu odpracovaly týmy stavebníků řadu let a nemalou energii věnovali projektům i starostové a úředníci.”

„Avizovaný restriktivní přístup předloženého materiálu na většinu území stojí v ostrém kontrastu s tempem, jakým celá Evropa zrychluje povolování obnovitelných zdrojů, které přinášejí energetickou nezávislost a čistou a levnou elektřinu.”

Současný stav a potenciál větrných elektráren

V Česku je aktuálně v provozu 215 kusů větrných elektráren s celkovým výkonem 352,8 megawattů (MW). Z toho na území Kraje Vysočina je v provozu 7 větrných elektráren s celkovým výkonem 11,8 MW. Jde o data ke konci roku 2023. [2]

Větrné elektrárny v České republice by podle vládních plánů měly v nejbližších letech zpětinásobit celkový výkon až k hranici 1 500 MW. ČSVE a Komora OZE předpokládají dokonce ještě o třetinu víc. Větrné turbíny tak významně přispějí k energetické soběstačnosti země.

Moderní větrná elektrárna vyrobí za minutu provozu tolik elektřiny, kolik vystačí na celodenní provoz dvou průměrných domácností. S vývojem technologií klesá i cena výroby, proto je elektřina z větru dnes spolu se sluneční nejlevnější ze všech nově budovaných zdrojů.

Realizovatelný potenciál VtE v Kraji Vysočina vztažený k roku 2040 (Zdroj: [3] viz tabulka 12 na str. 26. )

Zdroje:

[1] Tisková zpráva krajského úřadu ze dne 12. 3. 2024: „S ohledem na vyhodnocování specifických staveb obnovitelných zdrojů energie bylo v r. 2022 v orgánech kraje rozhodnuto o aktualizaci SOKR se zaměřením právě na vysoké větrné elektrárny (VTE)  a fotovoltaické elektrárny (FVE). Aktualizace SOKR provedl Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Kraje Vysočina v l. 2022 – 2024. Aktualizace SOKR se soustřeďuje především na možnou kolizi VTE s krajinnými hodnotami, k umisťování FVE byla vytvořena jen stručná metodická pomůcka pro rozhodující správní orgány.

Revizi Strategie ochrany krajinného rázu už v předchozích týdnech projednaly poradní orgány rady i zastupitelstva kraje. Její platnost se odvíjí od výsledku jednání Zastupitelstva Kraje Vysočina, které je svoláno na 26. března 2024.”

[2] Větrné elektrárny v ČR. Webové stránky ČSVE

[3] Hanslian, David: Aktualizace potenciálu větrné energie v ČR z perspektivy roku 2020. Dostupné on-line. 

The post Žádné nové větrné elektrárny na Vysočině? appeared first on ČSVE.

Hlavním lákadlem pro návštěvníky zůstává prohlídka větrné elektrárny, k vysoké návštěvnosti pomáhal program, který provozovatelé připravili: nejvíc táhly skákací hrady, elektromobily, malování a další atrakce a soutěže pro děti. Novinkou byla prohlídka gondoly větrné turbíny ve virtuální realitě. 

Největší pozornost médií vyvolala rozestavěná elektrárna ve Vrbici a hasičské nácviky v Břežanech a Rozstání. Další statisíce čtenářů, posluchačů a diváků se o fungování větrných elektráren dozvědělo z médií. Vřele doporučujeme zejména sobotní pásmo reportáží na Radiožurnálu.

The post Světový Den větru: atraktivní program, vysoká účast i zájem médií appeared first on ČSVE.