TISKOVÁ ZPRÁVA KOMORY OZE: Falšuje čísla a stát se mu chystá prodat elektrárnu

Tykačovy analytici si pletou desetikoruny s tisícovkami

Že za větrnou energii platí průměrná domácnost navíc deset tisíc ročně, tvrdí reklama Vršanské uhelné v aktuálním vydání Respektu (a možná i jinde). Reklama tvrdí, že v Česku nejsou dobré podmínky pro větrnou energetiku a že “naštěstí máme uhlí”. [1] Vršanská uhelná patří do skupiny Czech Coal ovládané podnikatelem Pavlem Tykačem, známým snahou prolomit limity těžby uhlí a bourat severočeské obce.

Jednoduchá analýza podpory obnovitelných zdrojů přitom ukazuje, že příspěvek na větrnou energetiku činí z každé spotřebované kilowatthodiny asi 1 haléř. Při průměrné roční spotřebě domácnosti asi 3 500 kWh to představuje asi 35 korun za rok a nikoliv 10 000, jak tvrdí reklama Vršanské uhelné. [2]

Tak velkou “chybu” ve výpočtu předvedla skupina Czech Coal v nejméně vhodnou dobu: tento čtvrtek má dozorčí rada ČEZu rozhodovat o prodeji uhelné elektrárny Počerady právě Czech Coalu. Výhodnost prodeje zpochybnil i správce většinového státního podílu v ČEZu, vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš. S prodejem hlasitě nesouhlasí i menšinoví akcionáři. Ti by se přitom mohli v případě prodeje, který by je poškodil, bránit soudně, neboť zákon minoritní akcionáře chrání.

Pro stát i ČEZ podezřele nevýhodný obchod opakovaně kritizují lékaři, vědci, osobnosti veřejného života, místní politici a ekologické organizace [3]:

• většina nabízené částky za elektrárnu je virtuální. Tykač chce platit za elektrárnu až v budoucnosti - elektřinou. [4] Jenže zároveň chce elektrárnu rekonstruovat a tedy na čas odstavit z provozu. Kromě toho není jasné, jaké budou výrobní náklady této elektřiny. Není tedy jisté, kdy a jestli vůbec většinu slíbené částky zaplatí.
• Elektrárna Počerady vytvořila v letech 2013-2015 čistý zisk celkem asi 3 miliardy korun [5]. Je nepravděpodobné, že by během dalších sedmi let (do roku 2023, kdy ČEZ zamýšlel ukončit její provoz) nevytvořila vyšší zisk, než kolik by za její odkoupení zaplatil Czech Coal.
• ČEZ prodává ziskovou firmu, účty za trvající škody na zdraví a životním prostředí způsobené elektrárnou ale zůstanou dál státu: za každý rok provozu Počerad navíc budou stát a občané platit tři miliardy korun externích nákladů - tedy za škody způsobené spalováním uhlí [6].
• Prodejem Počerad by se ČEZ vzdal automaticky i práva na odběr 220 milionů tun uhlí, které mu byla podle dosavadních smluv Tykačova Vršanská uhelná povinná za garantovanou cenu v příštích desetiletích dodat. V současnosti má toto uhlí cenu 105 miliard korun [3].
• Pro srovnání: prolomením limitů na velkolomu Bílina, které vláda schválila v roce 2015, otevírá ČEZu cestu k těžbě asi 100 milionů tun uhlí (tedy přibližně poloviny toho, o kolik by přišel prodejem Počerad). ČEZ byl přitom podle platné smlouvy s nakoupeným uhlím oprávněn volně disponovat (tedy pálit jej i v jiných zdrojích, než v Počeradech, případně jej dále prodat).
• Právě kvůli strategicky výhodné smlouvě na dlouhodobé dodávky uhlí doporučila (vedle dalších důvodů) ČEZu před dvěma lety analýza společnosti Erste, aby elektrárnu (za tehdy navrhovanou cenu 8 miliard korun) neprodávala [7].

Větrná energie v Česku
Aktuálně je v Česku v provozu 281 MW větrných elektráren, které ročně vyrábí 500 - 600 GWh elektřiny, což představuje 0,95 % celkové roční spotřeby ČR. [8] Větrné elektrárny se u nás nestaví už od roku 2014, protože vláda zrušila větrným elektrárnám podporu přes tzv. zelené bonusy. Jejich obnovení je podmínkou dalšího rozvoje větrné energetiky. Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE), Komora OZE a Hnutí DUHA společně navrhují, aby obnovená podpora byla k dispozici pouze projektům, ve kterých dostanou možnost podílet se občané, obce a podnikatelé z okolí.

Potenciál větrné energetiky v Česku počítal Ústav fyziky atmosféry Akademie věd [9], který došel k následujícím závěrům:

• do deseti let po obnovení přiměřené podpory (přibližně do roku 2030) by v Česku mohlo vzniknout celkem asi 500 nových elektráren o celkovém výkonu 1 500 MW. Jde o konzervativní scénář, který počítá spíš s pomalým rozvojem.
• konzervativní dlouhodobý scénář, počítá s instalací 1 033 nových elektráren o výkonu 3 100 MW do roku 2050. To by představovalo asi 15 % dnešní spotřeby elektřiny.
• optimistický dlouhodobý scénář počítá s instalací 1 933 větrných elektráren o výkonu 5 800 MW v roce 2050.

Citace:
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE řekl:
“Lživá reklama, o několik řádů zmanipulovaná čísla o jednom z nejlevnějších zdrojů elektřiny ukazují na nekompetentnost. Ale nejen to, tradiční, životnímu prostředí a klimatu škodlivé zdroje jako je uhlí, jsou hudbou minulého století. Tohle patří a podle všeho i bude patřit dál obnovitelným zdrojům. Nervozita je tedy na místě a jako vždy u těch, co se snaží udržet zastaralé zdroje a neumí využít technologický pokrok. V Česku, stejně jako třeba v sousedním Rakousku, Bavorsku nebo Sasku, totiž fouká dostatečně. Nejnižší výkupní ceny pro vítr jsou toho důkazem.”

“Falšuje čísla v reklamě a o levném, čistém a domácím zdroji, který může vyrábět šestinu domácí elektřiny tvrdí, že je dobrý akorát tak na pouštění draků. A to aby posílil dojem o svém uhelném byznysu. Oxfordská univerzita nedávno odmítla jeho dar kvůli vyšetřování vytunelovaných fondů. A ČEZ mu chce ve čtvrtek prodat ziskovou uhelnou elektrárnu i právo na gigantické zásoby uhlí za pár, z větší části virtuálních, miliard.”

O Komoře OZE
Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je česká asociace sdružující profesní asociace jednotlivých obnovitelných zdrojů energie včetně průmyslových výrobců technologií a vědeckých institucí. Podporuje využívání obnovitelných zdrojů energie, trvalé zvyšování jejich podílu na spotřebě energie v Česku a jejich udržitelný rozvoj. Sjednocuje a obhajuje zájmy členů. Šíří odborné informace a osvětu o využívání obnovitelných zdrojů energie.

Kontakty:
Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, stepan.chalupa@komoraoze.cz, 603 420 387
Martin Mikeska, Média a komunikace, martin.mikeska@komoraoze.cz, 603 780 670

Prameny:

[1] Celý text reklamy zní: “ANI VE VĚTRNÉM JENÍKOVĚ NEFOUKÁ DOST! Na pouštění draků český vítr stačí. Na výrobu elektřiny je ho málo! Větrné elektrárny jí vyrobí jen 0,7 %. Přitom to každou domácnost stojí navíc 10 000,- ročně. Naštěstí máme uhlí!”
Náhled reklamy zde, v detailu tady.

[2] Výpočet průměrné spotřeby domácnosti a příspěvku na větrné elektrárny:

• 14 382 GWh je spotřeba elektřiny v domácnostech v posledním sledovaném roce (2015, ERÚ)
• počet domácností: 4,1 miliónu (počet obydlených bytů v ČR z celkových 4,8 bytů v ČR; výsledky sčítání lidu 2011, ČSÚ, dostupné zde)

Výpočet příspěvku na podporované zdroje:
Celkové náklady na podporu OZE činily v roce 2015 43,5 miliardy korun (včetně podpory kombinované výroby elektřiny a tepla v uhelných elektrárnách). Minimálně polovinu z těchto nákladů kryje státní rozpočet. Částka 1 haléř na kWh odpovídá podílu této menší poloviny nákladů na podporu větrných elektráren /hrazenou všemi spotřebiteli) a celkové spotřeby elektřiny v ČR.
Pakliže by veškeré náklady byly promítnuty do ceny elektřiny pro spotřebitele (a nebyly placeny ze státního rozpočtu), příspěvek na větrné elektrárny by činil maximálně 2 haléře v každé spotřebované kWh, resp. maximálně 71 Kč na domácnost za rok.
Pozn.: výpočty z dat za rok 2015, dostupná data o podpoře pocházejí od OTE.

[3] Otevřený dopis dostupný zde.

[4] Tykačova firma Czech Coal nenabízí za elektrárnu deset miliard korun, ale jen 4,5. Zbytek chce zaplatit dodávkami elektřiny za výrobní náklady do roku 2023. Jenže zároveň chce elektrárnu rekonstruovat a tedy na čas odstavit z provozu. Kromě toho není jasné, jaké budou výrobní náklady této elektřiny. Není tedy jisté, kdy a jestli vůbec většinu slíbené částky zaplatí.

[5] Výroční zprávy Elektrárny Počerady 2013, 2014, 2015.

[6] Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy: Měrné externí náklady výroby elektrické energie v uhelných parních elektrárnách v České republice, tabulka 9: Měrné externí náklady pro stávající zdroje na 1 kWh vyrobené elektřiny (v Kč, ceny roku 2011). Náklady byly pro výpočet dále sníženy z důvodu dílčí modernizace elektrárny v roce 2015, která snížila znečištění.

[7] Doslova Erste napsala: “Naopak ponechání si elektrárny EPC a tím pádem i zachování DKS (smlouvy na prodej uhlí) v platnosti do roku 2060 by znamenalo, že společnost ČEZ bude po roce 2025 kontrolovat, s výjimkou uhlí za limity na dole ČSA, všechno uhlí v České republice. Tato skutečnost může pro společnost ČEZ v budoucnu představovat významnou ekonomickou a strategickou výhodu.“ Celý text analýzy má Greenpeace k dispozici a v případě zájmu vám jej na vyžádání zašle.

[8] Štěpán CHALUPA a David HANSLIAN. Analýza větrné energetiky v ČR. Komora obnovitelných zdrojů energie, březen 2015. Dostupné zde.

[9] Roční zpráva o provozu ES ČR pro rok 2015. ERÚ, 2016. Podíl netto výroby z větrných elektráren na netto spotřebě ČR. Dostupné zde.