Den otevřených dveří větrných elektráren v tisku

Fascinující stavby, které rozdělují obce

14.6.2010 Prostějovský deník str. 3 Prostějovsko, KAREL ROZEHNAL

Útroby větrné elektárny u Drahan se otevřely veřenosti. O návštěvníky neměla nouzi, s příznivci je to už horší

Drahany - Větrníky na Drahansku. Někteří na jejich budování dívají s obdivem, jiným jsou trnem v oku. Těm, kteří se chtěli dozvědět něco víc o větrné elektrárně u Drahan a také o projektech čtrnácti dalších, byl určen sobotní den otevřených dveří. Jindy nepřístupné útroby drahanského kolosu se výjimečně otevřely veřejnosti.
Podle zástupců společnosti Eldaco, kteří propagovali myšlenku Drahanského větrného parku přímo na místě, je vše na dobré cestě i přes to, že obecní referenda původně plánované větrníky v katastru Nivy a Bousína zamítla. Upravený projekt je prý stále životaschopný.
„Právě probíhá nutná změna územních plánů Drahan a Otinovse. Připravuje se i EIA - studie vlivů na životní prostředí a finální verze projektu,“ zmínila se Iva Šťastná z firmy Eldaco s tím, že plánovaný tucet větrníků by měl na Drahansku stát v roce 2013.
O pár kilometrů dál, u Rozstání, se v současnosti připravuje výstavba dvou elektráren. „Tam už EIA prošla a v další části roku požádáme o stavební povolení. Současně jednáme o objednávce větrníků,“ prozradila Šťastná. Tyto elektrárny by podle ní mohly začít fungovat už v roce 2011.
Samosprávy zúčastněných obcí záměry firmy většinou podporují. „Provoz nového parku může pro obce navíc znamenat dodatečný příjem v řádech sta tisíců korun ročně,“ poznamenala Iva Šťastná. V hlučnosti větrníků, o níž se často hovoří, nevidí žádný problém. „Konkrétně elektrárna u Drahan leží šest set čtyřicet metrů od obce a měření specializované Národní referenční laboratoře ukázalo, že se hluk šíří pouze do pěti set metrů od elektrárny,“ uvedla.
Co si o dalším budování větrníků na Drahansku myslí starousedlíci? „Výstavbu dalších elektráren podporuji, mě jejich hluk ani vizáž nijak neobtěžuje. Obec i občané však z jejich přítomnosti musí něco mít. Preferoval bych třeba dodávky levnějšího proudu do domácností. Pro další rozvoj obce je důležitý i přísun peněz přímo od provozovatele,“ nechal se slyšet zastupitel Drahan Petr Musil.
Jeho názor ovšem všichni místní nesdílejí.
„Bydlím v Drahanech kousek od hřbitova a šumění elektrárny slyším prakticky každý den. I přes to, že by její hlučnost měla být podle naměřených hodnot minimální, mi její zvuk dost leze na nervy. Proto jsem zásadně proti dalším větrníkům v okolí,“ prohlásila Petra Černá. Stejně se na věc dívá i Lenka Tomečková ze sousedního Bousína, kde výstavbu větrníků odmítli nedávno lidé v referendu. „Vždyť já doma slyším i tu drahanskou elektrárnu. A hlavně v neděli, kdy si chci trochu pospat, mě někdy dost ruší,“ řekla.
Foto autor| Foto: Karel Rozehnal
Region| Střední Morava
 

Větrník u Kámene přivítal první hosty

14.6.2010 Havlíčkobrodský deník str. 3 Zpravodajství (jan)
Kámen - U příležitosti nadcházejícího Evropského dne větrné energie se návštěvníkům otevřely vnitřní prostory větrníku v Kameni u Havlíčkova Brodu. Slavnostní den vychází sice na zítřek, tedy 15. června, ale organizátoři vyšli zájemcům vstříc a jedinou větrnou elektrárnu na Havlíčkobrodsku otevřeli už v sobotu. Ocelová konstrukce tubusu elektrárny tak přivítala několik desítek lidí, kteří jedinečné příležitosti využili.
Pracovníci společnosti Eldaco, která zařízení provozuje, po celý den diskutovali s návštěvníky o výhodách a nedostatcích větrných elektráren a zodpovídali dotazy.
„Byli jsme celkem překvapeni, kolik lidí se k nám přišlo podívat. Cílem celé akce je otevřít větrníky široké veřejnosti a upřesnit diskuzí s nimi mnoho polopravd a mýtů, které se o této výrobě elektrické energie mezi lidmi tradují. Na větrné elektrárny je jinak samozřejmě možné jít se podívat prakticky kdykoliv, nikdo veřejnosti vstup na tyto pozemky nezakazuje.
Exkurze do vnitřních prostor elektrárny, kde mohou návštěvníci vidět všechna možná zařízení, které chod rotorů usměrňují a zabezpečují, se ovšem letos koná poprvé,“ upozornil projektový manažer společnosti Eldaco Ivan Lounek.

Region| Vysočina
 

Lidé z Věžnice si na větrníky začínají zvykat. Nevadí jim

14.6.2010 Jihlavský deník str. 3 Zpravodajství, DANA DVOŘÁKOVÁ
Obyvatelé Věžnice slyší elektrárny při silném větru jako vzdálené letadlo

Věžnice – U obce Věžnice se od konce roku 2009 točí dvojice moderních větrných elektráren. I přes prvotní velmi negativní postoje se obyvatelé Věžnice po čase začínají s větrníky sžívat.
„Obavy byly ze začátku všelijaké, ale vcelku nic nepozorujeme. Možná když je velký vítr jsou to zvuky podobné vzdalujícímu se letadlu nebo kamionů na dálnici,“ vyjádřila se obyvatelka Věžnice Milada Chalupníková. Mýty o větrných elektrárnách chce zbourat společnost ČEZ, která má větrníky pod palcem. Proto v sobotu ve Věžnici uspořádala Den otevřených dveří na větrných elektrárnách.

Panují legendy

„Máme dojem, že pořád ještě mezi obyvateli České republiky panují některé legendy o větrné energii. Většina výtek směřuje samozřejmě k reálným věcem typu hluku, odlétající námrazy, případně dopadů větrných elektráren na krajinných ráz,“ popsal manažer komunikace ČEZu Martin Schreier.
Právě odletující námraza zajímala většinu návštěvníků dne otevřených dveří. Na Vysočině se totiž takový případ nedaleko obce Pavlov již dříve stal.
„Došlo k tomu, že na větrných elektrárnách vznikla námraza, elektrárny se zastavily a v té chvíli došlo k chybě lidského faktoru. Provozovatel místo toho, aby elektrárny přijel zkontrolovat, dal pouze dálkový povel k tomu, aby se znovu roztočily,“ upřesnil specialista rozvoje obnovitelných zdrojů Pavel Prchal. Podle jeho slov šlo o ojedinělí případ.
Obyvatelce Věžnice Miladě Chalupníkové nevadí ani změna v krajinném rázu: „Nedaleko nás je taková koule na tyči. Na kdejakém kopci svítí operátor. Navíc podle větrníků každý pozná, kde Věžnice leží.“
Ani podle jiné mladé obyvatelky, která si však nepřála zveřejnit své jméno, nejsou větrníky pro Věžnice přítěží: Mně nevadí, ve vesnici jsem se setkala s názory, že je někdo proti. Ale konkrétně nikdo přímo nic neřekl.“

Region| Vysočina
 

Blížila se bouře. A lopatky větrníků se točily naplno

14.6.2010 Mladá fronta DNES str. 2 Vysočina, Jaroslav Paclík
U Věžnice fungují od loňského listopadu dvě větrné elektrárny. V sobotu během dne otevřených dveří zařízení stála, nebyl dostatečný vítr. Zato když se blížila bouřka, to se pětačtyřicetimetrové lopatky i rotor točily naplno. Větrníky se automaticky vypínají při rychlostech větru kolem 90 kilometrů v hodině.

VĚŽNICE V sobotu dopoledne bylo ve Věžnici vedro k padnutí a vál jenom mírný vánek. To se lopatky dvou větrných elektráren na poli poblíž obce na pomezí Jihlavska a Havlíčkobrodska vůbec netočily. „Elektrárna se spouští při rychlosti 3,5 metru za sekundu (v přepočtu je to přes 12 kilometrů v hodině -pozn. red.),“ přiblížil Pavel Prchal ze společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje.
Odpoledne nastala změna. Blížila se bouřka, vítr se začal zvedat. Lopatky se roztočily. Na plný výkon se přitom zařízení dostává, když se rychlost větru pohybuje kolem 11metrů za sekundu (to je asi 40 km/h - pozn. red).
Vichr se pak ještě může ve Věžnici zvednout na více než dvojnásobek. Rotoru větrné elektrárny to nijak neublíží. Elektrárna se automaticky vypíná při rychlostech větru kolem 90 kilometrů v hodině. A to zdaleka není rychlost hraniční, kdy by hrozilo, že se elektrárna rozbije. Teoreticky vzato, lopatky by se mohly točit i při extrémních poryvech kolem 180 kilometrů v hodině. Pravidla provozu jsou ale jasná: pokud se rychlost větru zvýší na 25 metrů za sekundu, dochází k automatickému vypnutí elektrárny. „To vypnutí je spíše z bezpečnostních důvodů, než že by to ohrožovalo elektrárnu po stránce stability. Při rychlostech větru kolem 25 metrů za sekundu je věž namáhána tak, že by to mohlo snižovat životnost zařízení plánovanou na 20 až 25 let,“ vysvětlil Prchal. Pokud vítr po bouřce či vichřici klesne opět pod „limit“, elektrárna se automaticky zapne.
Do včerejšího rána foukal vítr na Vysočině rychlostí až 90 kilometrů za hodinu, na stanici Sedlec na Třebíčsku zaznamenali meteorologové v nárazech rychlost 101 kilometrů za hodinu.
V sobotu se na větrnících ve Věžnici konal den otevřených dveří. Přišlo asi 400 lidí.

Proud pro 3 000 domácností

Větrné elektrárny u Věžnice vyrobí ročně asi 9 milionů kilowatthodin elektrické energie, což odpovídá roční spotřebě asi 3 000 domácností. Fungují zatím ve zkušebním provozu. Hygienici zkoumají, zda jsou dodržovány limity hluku. V květnu měřili ve Věžnici i ve Filipovských Chaloupkách. „Do obce ale elektrárny nejsou slyšet. Nezaznamenali jsme dosud žádnou stížnost, hygienikům si jedna paní stěžovala, ale je až z Filipovských Chaloupek, které jsou deset dvanáct kilometrů odtud,“ uvedl starosta Věžnice Josef Málek.
Napište. Jak se vám líbí větrníky blízko Polné u Věžnice? Pište na adresu jaroslav.paclik@mfdnes.cz.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina
 

Větrníky v Jindřichovicích jsou oblíbenou turistickou atrakcí

12.6.2010 Zpravodajství ČTK str. 0 dli spl

Jindřichovice pod Smrkem (Liberecko) 12. června (ČTK) - Oblíbenou turistickou atrakcí se staly dvě větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem na Liberecku. Za sedm let, co dodávají elektřinu do sítě, přijelo na prohlídku s přednáškou na 30.000 lidí. Desítky dalších turistů se tady zastaví, když jedou kolem třeba jen tak na výlet, řekla ČTK Mirka Kolačná z místního infocentra. Česká společnost pro větrnou energii dnes otevřela u příležitosti Mezinárodního dne větru dveře větrných elektráren i v dalších 11 lokalitách po celé zemi.

Dvojice větrných elektráren v Jindřichovicích je v Libereckém kraji ojedinělým projektem. Investorem totiž nebyla soukromá firma, ale obec, která na jejich výstavbu získala před lety dotaci a výhodnou půjčku ze Státního fondu životního prostředí. Vybudování dvou elektráren o společném výkonu 1200 kilowatů přišlo na 62 milionů korun. Dva pětašedesátimetrové stožáry s vrtulemi o průměru 44 metrů stojí kousek za obcí, nikoho ale neruší. "Ročně vydělají kolem čtyř milionů korun. Dva miliony jdou na splátky půjček, milion na provoz a informační centrum a zbylý milion do obecní kasy," řekla Kolačná.

Částí příjmů z elektrické energie dotuje obec ekologické projekty svých 700 obyvatel. "Každý může požádat o dotaci a výhodnou půjčku třeba na zateplení domu, výměnu oken, vlastní studnu nebo na změnu vytápění za ekologičtější," dodal místostarosta Pavel Novotný. Základním principem života v obci, ležící v těsné blízkosti česko-polské hranice, je trvale udržitelný rozvoj - způsob života šetrný k životnímu prostředí. Obecní budovy už léta vytápí kotelna na biomasu, v posledních letech tam přibylo i několik moderních energeticky úsporných domů.

Jindřichovické větrníky dodávají elektřinu do sítě od května 2003. V Libereckém kraji je ještě dalších šest elektráren se společným výkonem 3100 kilowatů na Lysém vrchu, jsou ale soukromým projektem. V posledních letech se objevila celá řada dalších podobných záměrů zejména v oblasti Frýdlantského výběžku, žádný z nich se ale zatím neuskutečnil. Projekty často narážejí na výhrady kvůli narušení krajiny. Liberecký kraj proto nechal už před čtyřmi lety zpracovat studii, která z hlediska ochrany přírody řeší umístění větrných elektráren v oblasti Frýdlantska, Hrádecka a Chrastavska, kde je zájem investorů největší. Podle ní by tam mohlo v budoucnu vyrůst až 60 stožárů elektráren.

Leona Vacková snm

Návštěvníky čeká také elektromobil

12.6.2010 Hradecký deník str. 3 Hradecko (čer)
Hradec Králové – Svezení elektromobilem budou moci absolvovat zájemci dnes od 10 do 16 hodin v Informačním centru obnovitelných zdrojů energie na Hučáku. Při příležitosti Dne otevřených dveří u větrných elektráren tady energetici pro zájemce připravili speciální program. Přítomní uvidí historické modely, pásmo filmů zachycujících stavbu a provoz větrných elektráren i pohled do zákulisí elektromobilů.

Region| Východní Čechy
 

Ráj větrných elektráren, Znojemsko. Chystají další

14.6.2010 Mladá fronta DNES str. 2 Jižní Morava, Vojtěch Smola
I přes horko vyrazili v sobotu někteří lidé místo k vodě do rozpálených polí. K bantické či tulešické větrné elektrárně přišli slavit Den větru. V budoucnu by mohli vyrazit i jinam, kraj schvaluje další záměry.

BANTICE Miloš Šimeček z Prosiměřic vyrazil v horký sobotní den s dětmi do útrob štíhlého monstra tyčícího se u Znojma nedaleko obce Bantice. Při příležitosti Světového dne větru se totiž na tamní, sto padesát metrů vysoké větrné elektrárně, konal den otevřených dveří.
„Švagr má fotovoltaickou elektrárnu, tak říkám dětem, pojďte, ať taky vidíte něco jiného,“ vylíčil, proč dal v parném dni přednost exkurzi do technické stavby před návštěvou koupaliště. Větrná elektrárna tyčící se do daleka mezi poli mu nijak nevadí. „Když už nic jiného, tak jako orientační bod je to dokonalé,“míní muž.
A podobných zájemců se do místa vypravila celá řada. „Někoho zajímá technické řešení, někoho výkupní ceny elektřiny, někoho srovnání s fotovoltaikou. Hodně se lidé ptají, jak se celý systém natáčí, když zafouká vítr,“ popsal správce elektrárny Eduard Novotný, který celou sobotu ukazoval lidem přízemí této dvoumegawattové ekologické výrobny elektřiny.
Podle jednatelky firmy Web Větrná energie Michaely Lužové, která elektrárnu u Bantic provozuje, nepřišel na den otevřených dveří nikdo, kdo by si na větrníky v krajině stěžoval. „Ostatně takový den pro veřejnost děláme už od roku 2006, kdy jsme začínali v Břežanech. Někteří lidé polemizují, ale nikdy nikdo nenadával,“ řekla.
Ví však, že podobně jako zástupy příznivců, mají větrné elektrárny i šiky odpůrců. Podle nich hyzdí krajinu čimatou ptactvo.
Ostatně i Web Větrná energie plánovala u Bantic zbudovat hned šestadvacet elektráren. Zatím ale stojí jen jedna a svůj zprvu odvážný plán firma zredukovala na osmnáct. Od krajského úřadu navíc dostala pokyn až do roku 2011 pozorovat v místě ohrožené druhy ptactva. „Na základě toho pak znovu požádáme o výjimku z ochrany zvláště chráněných druhů živočichů. O tu už jsme jednou zažádali a nedostali ji. Odvolali jsme se však a soud vyhráli,“ komentovala Michaela Lužová.
V současné době jsou na jižní Moravě v provozu větrné elektrárny pouze na Znojemsku. Kromě jedné bantické stojí dalších pět větrných kolosů u Břežan a jeden u Tulešic. Ten začal zatím jako poslední pracovat loni v prosinci. „V průměru pokryje roční nároky více než 900 obyvatel,“ přiblížil Aleš Pokorný z hrotovické firmy V-Stav Invest, která elektrárnu v hodnotě 85milionů korun provozuje. Současný počet elektráren na jihu Moravy ale zřejmě nebude konečný. „V poslední době vydal odbor životního prostředí krajského úřadu souhlasné stanovisko v procesu posuzování vlivů na životní prostředí EIA k záměrům stavby tří větrných elektráren u Pavlic na Znojemsku a rovněž dvou ve Veselí nad Moravou a jedné v Kuželově na Hodonínsku,“ popsal mluvčí úřadu Jiří Klement. V současnosti pak kraj projednává další žádosti k pěti větrníkům v Rešicích, k pěti u Horních Dubňan a ke čtyřem ve Vranovské Vsi, vše je na Znojemsku.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava
 

Větrné kolosy zvou k prohlídce

12.6.2010 Mladá fronta DNES str. 3 Severní Čechy (čer)
KRUŠNÉ HORY Často jde o kontroverzní stavby. Tyčí se nad krajinou, někoho děsí, jiného fascinují. Řeč je o větrných elektrárnách. Dnesmáte šanci si jejich kolosy prohlédnout podrobně a zblízka. V rámci Mezinárodního dne větru se jich několik zpřístupní veřejnosti i v Krušných horách. Otevřou se v Kryštofových Hamrech a Rusové na Chomutovsku a v Klínech na Mostecku.
„Akce se koná již pošesté. O větrnou energii se zajímá stále více lidí. Chceme veřejnost seznámit s větrnými elektrárnami jako moderními technologiemi vyrábějícími čistou energii a není žádný důvod se jich bát,“ uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.
Přímo u elektráren si zájemci mohou promluvit s odborníky na větrnou energii a především vidět stroje v provozu z bezprostřední blízkosti. Na místě budou provozovatelé, kteří jsou podle Janečka připraveni čelit i kritickým připomínkám.
„Ano, větrné elektrárny ovlivňují krajinný ráz a vzbuzují i velmi kritické reakce. I proto je ale jejich otevření a zpřístupnění a možnost promluvit si o nich přímo na místě s odborníky důležité. K dispozici budou třeba třicetileté zkušenosti s touto energií z Dánska či Německa,“ dodává Janeček.
V Česku se nyní točí přes stovku elektrárenských vrtulí. Větrné elektrárny tu loni vyrobily 288,1milionu kWh elektřiny, což je spotřeba zhruba 259 tisíc lidí. Den otevřených dveří je dnes od 10 do 16 hodin.

***

FAKTA Kam za větrníky

Chomutovsko Kryštofovy Hamry Rusová Mostecko Klíny Liberecký kraj Jindřichovice p. Smrkem Pozn.: Otevřeno bude v sobotu od 10 do 16 hodin, více na www.csve.cz

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy