Větrné elektrárny ve světě a v ČR v roce 2008

Sorry, this article is available only in Czech version.

Mgr. Michal Janeček

 

Prosazování projektů na výstavbu větrných elektráren v České republice má mnohá úskalí. Již několik let se investoři u nás setkávají s různými argumenty. Patří mezi ně i ten, že VtE se ve světě již nestaví a agresivní a bezohlední investoři přichází právě k nám, do zemí bývalého východního bloku, aby ještě rychle něco postavili. V zahraničí se prý od výstavby upustilo, po zjištění, že jsou VtE k ničemu a zápory převažují nad přínosy. Odpůrci těchto zařízení to tvrdí naprosto bez zaváhání.
Musím se těmto argumentům pousmát, při sledování zveřejněných statistik ze světa za rok 2008. Rád bych vás, vážení čtenáři, s těmito výsledky seznámil.
Na obrázku č. 1 vidíte v modrých sloupcích celkový instalovaný výkon ve světě. Nárůst je v posledních 11 letech velmi dynamický. Ke konci roku 2008 byly ve světě v provozu VtE s celkovým instalovaným výkonem 120 791 MW. Zelené sloupce představují každoroční přírůstky a vidíme, že se rovněž zvyšují. Musím tedy hned na začátku zklamat ty, kteří tvrdí opak. VtE se ve světě staví dále a naopak stále více. Meziroční přírůstek oproti roku 2007 je 29% !

 

Obr. 1

 


 
Ptáte se kde všechny ty VtE stojí? Podívejme se na obr. č.2 .

 

Vidíme světovou TOP 10. Na prvním místě jsou USA. Je to výsledek instalací v posledních pěti letech. Spojené státy staví vysokým tempem a mezi zeměmi se staly světovou jedničkou. Druhé místo patří Německu, dlouholetému světovému leadrovi v tomto oboru. Na třetím místě Španělsko potvrzuje dominantní pozici Evropy v pomyslné soutěži světadílů. Zajímavá je 4. Pozice Číny. Myslím, že to jasně signalizuje to, že tento asijský průmyslový kolos si uvědomil sílu větru a jeho schopnost přispět nemalým dílem v boji proti nedostatku elektrické energie, navíc čisté energie. Indii na pátém místě čekal asi málokdo. Na 6. – 10. místě vidíme již jen evropské země.

 

Obr. 2

 

Jak je 120 tis. MW po světě rozmístěno na jednotlivých světadílech? Podívejme se tedy na obr. 3

 

Vede Evropa s 65 946 MW instalovaného výkonu, druhá Severní Amerika má 27 539 MW a jen těsně třetí je Asie s 24 368 MW instalovaného výkonu. Afrika a Latinská Amerika se pomalu probouzí, ale malé instalace se dají přisuzovat politicky nestabilnímu prostředí. 
 

 

 

Na obr.4 vám chci vám chci ukázat vývoj posledních 13 let v Evropě. V Dánsku a Německu jsou zkušenosti s větrnou energetikou již třetí desítku let. Evropští výrobci větrných elektráren jsou absolutní světovou špičkou a vyrábí většinu světové produkce.

 

Obr. 4

 

 

Sami vidíte nejnovější statistiky a jistě souhlasíte se mnou, že doložené výsledky žádný pokles, stagnaci či dokonce zánik oboru nesignalizují. Naopak .EWEA dnes prezentuje velmi smělé plány. Cílem je 240 000 MW instalovaného výkonu do roku 2020. Říkáte si je to vůbec možné? Já si myslím, že je. Ohlédneme- li se 10 let zpět, tak byly cíle našeho oboru ambiciózní, ale skutečnost je taková, že všechny cíle a prognózy byly překonány. Jak se to mohlo podařit? Jedna věc je dát něco na papír(říká se u nás přece, že papír snese všechno) a druhá věc je udělat vše pro realizaci těchto vizí. A to je právě ten největší rozdíl mezi přístupem podporovatelů obnovitelných zdrojů ve světě a přístupem ČR. U nás stále slyšíme, že obnovitelné zdroje jsou jakousi hračkou, nemají žádný velký potenciál.

 

 


Jak si stojí vítr a ostatní OZE ve srovnání s ostatními zdroji energie, uvidíte na obr. č. 5, který znázorňuje instalace všech druhů zdrojů v Evropě v roce 2008. Modrá barva znázorňuje podíl větru,světlešedá plyn a tmavě šedá topné oleje.

 

Obr. 5

 

 

Obr. č. 6 je poslední argument ze zahraničí. Podívejme se na podíly jednotlivých zdrojů energie v energetickém mixu Evropy z roku 1995. Vítr v tomto mixu budeme zatím hledat marně. Bylo nainstalováno necelých 2 500 MW. Když se podíváme na mix z roku 2008 vidíme, že se udělal kus práce. Evropa má téměř 65 000 MW, chybělo postavit asi 20 strojů a tato hranice byla překročena.

 

Obr. 6

 

 

Tímto přehledem jsem vám chtěl ukázat, že to jde, když se chce. Pojďme se tedy podívat domů do České republiky.
Významný impuls oboru dalo přijetí zákona 180/2005 Sb. V roce 2005 a stanovení výkupní ceny. Základní předpoklady byly tedy splněny, investoři přišly na trh. Nový obor o sobě rychle dával vědět.
Abychom byli schopni sledovat počty projektů a jejich vývoj, zvolila Česká společnost pro větrnou energii následující metodiku.Projekt začínáme registrovat ve fázi vážného zájmu investora a to v době, kdy je podána EIA(posouzení vlivu záměru na životní prostředí ). Některé projekty se až sem totiž vůbec nedostanou a skončí dříve. Kdo projekt dotáhne do EIA, myslí to již zcela vážně, investoval již hodně finančních prostředků. Protože je možné proces EIA sledovat na internetu, vedeme si podrobnou statistiku. N a obr. č. 7 vidíte jak se zvyšoval zájem investorů a kolik bylo podáno záměrů v letech 2003 – 2008. Celkový počet záměrů v těchto letech je 199. Pozorujeme, že zájem investorů stoupal do roku 2006. V roce 2007 zaznamenáváme výrazný propad. Je to reakce na politiku regionů. Ty si začínají vytvářet svoje studie a koncepce k rozvoji větrné energetiky na svém území. Někdy se ani nečekalo na studii a krajské zastupitelstvo rovnou přijalo usnesení, že se projekty na VtE u nich povolovat nebudou. Je zajímavé, že přístup regionů se v roce 2008 nijak výrazně neměnil, spíš naopak, ale počte podaných EIA je nejvyšší v celé historii oboru.

 

Obr. 7

 

 

Zajímavé je, jak probíhá posuzování v procesu EIA ve zjišťovacím řízení – obr.8. Zde můžeme pozorovat trend, který odpovídá celkovému přístupu k posuzování projektů na VtE. V roce 2003 prošlo úspěšně touto fází 9 projektů ze 16. V dalších letech vidíme klesající úspěšnost, ale rostoucí počet projektů. Tato nepřímá úměra rozhodně neznamená zhoršení kvality podkladů. Dle názoru celé řady investorů se jedná o zpřísnění při posuzování.

 

Obr. 8

 

 

Jestliže projekt neuspěje ve zjišťovacím řízení, je na základě konkrétních připomínek k dopracování poslán do tzv. dokumentace. Obr. 9 vám ukáže, že přístup k posuzování se zpřísnil i zde.Výsledek posledních let je alarmující. 

 

Obr. 9

 

 

Velmi zajímavé pro vás bude vyhodnocení úspěšnosti záměrů od samého počátku až do konce, to znamená do realizační fáze – obr.10. Všech 199 projektů, které se objevili v procesu EIA tvoří základ 100% a v celkovém součtu se v nich objevilo 1906 MW. Procesem EIA úspěšně prošlo 27,9% záměrů, což představuje 532 MW. Úspěšně bylo nakonec zrealizováno jen 7,7 % projektů, zbylých 20,2 % bylo ukončeno z jiných důvodů. Jeden z nejčastějších důvodů bylo vydání záporného rozhodnutí ve smyslu §12 odst. 2 zákona 114/1992 Sb. s krajinným rázem u Městských úřadů v daných regionech, i přes to že projekty byly vyhodnoceny kladně procesem EIA. Uvedeno do provozu bylo tedy 146 MW instalovaného výkonu.

 

Obr. 10

 

 

Myslím si, že jsou profesionálními investory připravovány kvalitní projekty, které bohužel ,z výše uvedených důvodů ,končí v kategorii zamítnutých. Bude-li chuť a vůle a budou-li odstraněny zbytečné byrokratické bariéry, mohli bychom v ČR do roku 2013 dosáhnout na hranici instalovaného potenciálu 1000 MW. Představuje to přibližně 400 nových moderních zařízení.

Začínali jsme statistikou instalovaného výkonu ze světa. Chtěl bych vám tedy ukázat, jaký je průběh instalací VtE v posledních letech u nás - obr.11. Řeknete si, ten průběh je podobný, tak proč ten křik.
Nesmíme ale zapomenout, že ve světě stavěli ještě před několika lety stroje s instalovaným výkonem 500-850 kW. Znamená to tedy že muselo být stavěno velké množství strojů na velkém množství lokalit.Naše výhoda je, že stavíme již velmi moderní technologie s instalovaným výkonem 2 MW. Velmi brzy se běžně dočkáme strojů s instalovaným výkonem 3MW .Výhodou je, že celkový instalovaný výkon může stoupat,aniž budeme potřebovat postavit tisíce a tisíce stožárů.

 

Obr. 11

 

 

Další zajímavostí je, že asi 120 VtE v ČR s instalovaným výkonem 150 MW vyrobilo v roce 2008 již 245 GWh elektrické energie. Toto množství by pokrylo spotřebu asi 170 000 lidí, to je například město o velkosti Plzně.
Abychom mohli splnit cíle a závazky České republiky ve výrobě elektrické energie z obnovitelných zdrojů potřebujeme odbourat zbytečné překážky v povolovacím procesu.Potřebujeme politickou podporu , bez které se neobejde žádný obor, natož nový a neznámý obor větrné energetiky. Protože vím, že se lidé bojí neznámého, tak je velmi důležitá osvěta a informační kampaň. Lidem se musí vysvětlit jaká jsou pozitiva tohoto oboru, co přináší. 




 






Partners